TURISTICKÉ INFORMACE A TIPY:

Železnorudsko - tipy na pěší turistiku a cykloturistiku

http://www.sumavanet.cz/zeleznaruda/sport.asp

.

Rozhledna šumavský Špičák

http://sumava.spicak.cz/

.

Lanovka na Špičák v Železné Rudě

http://sumava.spicak.cz/

Čtyřsedačková lanovka vás vyveze na vrchol Špičáku. V areálu je otevřena každý den ipůjčovna kol, bike shop, servis kol a občerstvení. Vrchol Špičáku s novou rozhlednounabízí při dobrém počasí překrásný výhled do údolí Úhlavy, na Nýrskou přehradní nádrž i na Javor a Dachsteinské Alpy. Pokladna lanové dráhy je spojena s půjčovnou kol a shopem pod nástupní stanicí.

Od lanovky na Špičáku můžete dále pokračovat pěšky na Čertovo nebo Černé jezeronebo na kole na Špičáské sedlo. Pro děti je ve Sport areálu připraveno dětské hřiště se skluzavkou, pískovištěm a houpačkami. Ve Sport areálu Špičák můžete v létě vyzkoušet oblíbený Bikepark, v zimě si zde skvěle zalyžujete.

 

 

 

Černé jezero - největší jezero České republiky

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české ledovcové jezero totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Černé jezero je největší karové ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezerov České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Své jméno dostalo podle své zdánlivě černé hladiny. Zbarvení způsobuje 9 metrů vysoká vrstva kalu, tvořený pylem z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá po statisíce let. Lesní porost propouštějící na jezerní hladinu jenom minimum slunečního světla pak přirozeně napomáhá dojmu, že jezero je opravdu černočerné jako tma.

Svým ledovcovým původem patří Černé jezero spolu s ostatními šumavskými jezery mezi jediné vodní plochy tohoto typu u nás. Černé jezero nedisponuje žádným viditelným přítokem, je napájeno z podzemních pramenů, které vyvěrají na úpatí nedaleké Jezerní hory. Voda z jezera pak samostatně odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy. Maximální hloubka, zdánlivě bezedného jezera, dosahuje úctyhodných 39,8 metrů. Současně je jezero i nejníže položeným ze všech šumavských jezer, nachází se v nadmořské výšce 1008 metrů. Mnoho autorů literárních i hudebních děl se nechalo inspirovat tajemností zdejší krajiny. Patří mezi ně například Jan Neruda se svou Romancí o Černém jezeře, Eliška Krásnohorská nebo Jaroslav Vrchlický.

K černému jezeru se váže několik pověstí. Traduje se také, že na dně jezera jsou ukryta těla mnohých utopenců. Ta zůstala zachovaná díky ledové jezerní vodě. Další historka je z roku 1965, kdy Státní bezpečnost nechala vhodit do jezera bedny, ve kterých se měl ukrývat "nacistický archiv". Za přítomnosti kamer potom probíhal „výlov“. Bohužel ale zásilka, která měla přijít ze Sovětského svazu z archivů KGB, se opozdila. Ze zinscenovaného divadla tedy nakonec nebylo nic, protože místo usvědčujících dokumentů vylovili jen bezcenný nepotištěný papír.

K jezeru se nejrychleji dostanete po žluté turistické značce z parkoviště na Špičáckém sedle, které je od jezera vzdálené asi 3,5 kilometru. Navštívit můžete i vodopád, dosahující výšky 14 metrů, ke kterému se dostanete od Jezerní stěny lesem po pěšince poměrně příkře do vrchu.

Čertovo jezero

Čertovo jezero je ze šumavských ledovcových jezer druhé největší. Nachází se v nadmořské výšce 1030 metrů a dosahuje rozlohy okolo 10 hektarů. Zajímavostí je, že patří do povodí Černého moře. Okolo jeho jména se rojí několik vysvětlení: jedna jej odvozuje od tísnivě působící hladiny, ty další jej zase spojují s pekelnými bytostmi.

Co Železná Ruda nabízí?

http://sumava.net/itcruda/

Tipy na zajímavé výlety a kulturní akce naleznete: www.sumavanet.cz/akce/

Pancíř
Z vrcholu hory Pancíře (1214 m n.m.) se nabízí jeden z nejkrásnějších šumavských výhledů, za jasného počasí je možno spatřit i Alpy. Vede na něj sedačková lanovka z rekreačního střediska Špičák, s přestupní stanicí na Hofmankách o délce 2750 m. Na vrcholu se nachází rozhledna a restaurace. Vzdálenost od hotelu 1.5 km.

Špičák
Nejznámnější lyžařské středisko na Šumavě (1202 m n.m.), s krásným výhledem do okolí. Špičákem prochází hlavní evrpské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Letní atrakcí pro cyklisty je unikátní Bike Park. Lanovka na vrchol je v provozu i v letních měsících. Horou vede nejdelší železniční tunel v Čechách (1748 m). Vzdálenost od hotelu cca 4 km.

Železná Ruda
Největší sportoní a turistické centrum na Šumavě. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie Pomocné s cibulovou bání. V obci se nachází sklářské muzeum, muzeum historických motorek, informační středisko NP Šumava. Nově zrekonstruovaná je křížová cesta vedoucí v blízkosti hotelu Belveder s kaplí. Vzdálenost od hotelu 7 km. Trasa: Hotel - Špičák - Železná Ruda

Velký Javor
Nejvyšší hora Šumavy (1456 m n. m.), která se nachází již na bavorské straně hranice. Je zalesněný, jen samotný vrchol tvoří čtyři svalnaté skupiny. Na vrcholu strojí dřevěný kříž, dvě kruhové věže a kaple Sv. Bartoloměje, z roku 1956. Nahoru vede kabinová lanovka a na svazích hory se nachází velké množství lanovek a sjezdových drah. Vzdálenost od hotelu 15 km.

Klatovy
Známé západočeské město, které bývá také nazýváno jako "Brána Šumavy", má dnes 23 000 obyvatel. Město má bohatou historii a nabízí svým návštěvníkům nepřeberné množství památek: katakomby ze 17. století, Černou věž, městské hradby, budovu radnice a lékárnu "U bílého jednorožce", která je díky svému originálnímu baroknímu zařízení zařazena do památek UNESCO. Vzdálenost od hotelu 40 km.

Šumavská jezera

Všech 8 ledovcových jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) vzniklo při postupném tání ledovců, které se vytvořily koncem třetihor při ochlazení klimatu ve střední Evropě na úbočí (nejen) šumavských svahů. Tající ledovce tlačily před sebou množství kamene a štěrku z nichž se pod svahy utvořili mohutné hráze - morénové valy. Tyto hráze zadržely vodu odtátou z ledovců při ústupu poslední doby ledové. Samozřejmě jsou jezera v současnosti napájena jak spodními prameny, tak vnějšími přítoky.

Černé jezero
Nachází se na úbočí Jezerní hory, vysoké 1343 m. Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě plocha hladiny je 18,4 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Od svého "dvojčete" Čertova jezera je odděleno 330 m vysokou stěnou Jezerní hory. Zřejmě vzhledem ke své černé barvě vody, vznikající odrazem okolních hustých lesů dostalo i svůj název. Dno jezera je pokryto několik metrů hlubokou vrstvou pylu okolních jehličňanů. Hráz jezera je zpevněná kvůli první přečerpávací elektrárně v ČSR vybudované r. 1929.

Čertovo jezero
Čertovo jezero leží na jižním svahu Jezerní hory . Zajímavostí obou jezer je, že mezi nimi (vzdušnou čarou cca 1,5 km) probíhá po hřebeni Jezerní hory hlavní evropské rozvodí mezi Severním (Černé jezero) a Černým mořem (Čertovo jezero). Jezero je položeno ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 37 m. Další ze zajímavostí je, že roku 1911 byla kolem Černého a Čertova jezera zřízena rezervace majitelem tohoto panství knížetem Hohenzollernem na podnět zakladatele moderní ochrany přírody Hugo Connwentze. Plocha celého chráněného území Černé a Čertovo jezero je 152 ha.

Prášilské jezero
Prášilské jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m., vzniklo tak jako ostatní šumavská jezera po ustoupení pleistocenního ledovce. Jezero svírá typický žulový a rulový kar, který jezero hradí 9 m vysokým valem a dvěma staršími morénovými valy. Výška karové stěny nad jezerem je 150 m. Rozloha jezera je 3,7 ha a hloubka činí až 15 m. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.

Jezero Laka
Nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero ze šumavských mající plochu 2,78 ha se nachází v nadmořské výšce 1085 m pod horou Plesná. Toto mělké jezero napájené dvěma potůčky pozvolna zarůstá vegetací a jsou zde plovoucí rašelinové ostrůvky. V 19. stol. byla hladina jezera 2x zvyšována umělou hrází z původního močálu s několika jezírky. Jezerní potok odtéká do Křemelné, část vod byla odváděna úzkým kanálem ke sklářským strojům na bývalé Hůrce.

Plešné jezero
Další jezero, které zde uvedu je Plešné. Leží v nadmořské výšce 1090 m uprostřed lesů sevřeno kamenitými břehy. Jeho rozloha je 7,5 ha a v minulosti byl z tohoto jezera napájen Schwarzenberský plavební kanál. Jezerní pánev byla vyhloubena ve starších čtvrtohorách ledovcem Plechého, po jehož ústupu zbyla hráz tvořena čelní morénou z nahrnutého kamene. Koncová hráz dosahuje výšky 30-40 m a svojí šířkou 1 km je nejširším jezerem na Šumavě. Z dob ranné turistiky (od r. 1911) zde stávala turistická chata, která byla později zdemolovaná.

Město Klatovy - Černá věž, lékárna U bílého jednorožce a další zajímavosti:

http://www.klatovy.cz/klatovy/

Podívejte se na Klatovy z Černé věže, která je dominantou města a v letním období hojně navštěvovanou památkou. A pokud vás výšky nelákají, prohlédněte si expozici v barokní lékárně na náměstí, která je nově otevřená po rozsáhlé rekonstrukci. Klatovy nabízejí i další zajímavosti a památky.

Historicky uznávanou památkou, umístěnou na seznamu památek UNESCO, je barokní lékárna "U Bílého jednorožce". Jedná se o nejzachovalejší svého druhu nejen u nás, ale i ve světě. Svůj název získala začátkem osmnáctého století a z té doby pochází také většina mobiliáře. Historie klatovského lékárenství sahá až do poloviny 16. století, kdy ve městě působil Bernard Feuerbach. Provoz lékárny v budově na náměstí začal asi roku 1639 a skončil až roku 1966, poté byl interiér upraven jako lékárnické muzeum. V devadesátých letech byla lékárna zapsána do seznamů UNESCO a stala se expozicí Okresního muzea. Kromě původního nábytku zde můžete spatřit i mnoho zajímavých nástrojů a nádobí dávných lékárníků. Např. třístupňová lékárenská pec uvnitř je ojedinělá v celé Evropě. Název lékárny pochází od bílého rohu mořského narvala, pověšeného uvnitř nad vchodem. Ve středověku byl považován za roh jednorožce (odtud i název lékárny). Používal se při výrobě mastí a prášků.

Černá věž se tyčí do výšky 81 metrů a svými 226 schody na ochoz vyzývá návštěvníky ke zdolání. Výstavbu Černé věže ukončil v roce 1557 klatovský stavitel Antonín. V roce 1853 zde byl zavěšen mohutnýzvon zvonařského mistra Martina Jindry později lidově zvaný “Vondra”. Název věže pochází z jejího ožehnutí četnými požáry. Z věže je krásný pohled nejen na město, ale i na překrásné panorama Šumavy. Pokud je velmi dobrá viditelnost je možno vidět i vrcholky Alp. 

Mimořádnou památkou Klatov jsou katakomby ze 17. století, pohřebiště převážně členů jezuitského řádu, vybudované ve sklepních prostorách jezuitského kostela Početí Panny Marie a sv. Ignáce. Dalšími památkami města, které je možné zhlédnout, jsou např. Bílá věž postavená jako zvonice, arciděkanský kostel Narození Panny Marie, v němž je na hlavním oltáři umístěn zázračný obraz Panny Marie Klatovské ze 17. století a dominikánský kostel svatého Vavřince, kde se konají výstavy Galerie Klatovy-Klenová.

.

Katakomby v Klatovech - tajemství ukryté pod jezuitským kostelem

http://www.katakomby.cz/

V Klatovech najdete raritu evropského charakteru - krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů.

Unikátní Muzeum Šumavského skla Loetz - PASK

http://www.pask-klatovy.cz

 

Otevírací doba

květen - září: 9.00–17.00,  říjen - duben: 10.00–16.00

Lötz – sklo ze Šumavy

V šumavském údolí poblíž Kašperských Hor pracovala do poloviny 20. století sklárna, která patřila na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století k naprosté světové špičce. Zdejší skla ve stylu secese a moderny často vyráběná podle návrhů předních soudobých výtvarníků vynikala kvalitou designu a dokonalým technickým provedením. Skláři z Klášterského Mlýna byli proslulí svým umem a výrobky z jejich rukou našly zákazníky v mnoha zemích světa. Sklo Lötz se stalo pojmem a zůstalo jím dodnes. Na trzích se starožitnostmi je tím nejvyhledávanějším a pro mnoho sběratelů se stalo celoživotní láskou. Jen vzácně se ale najde sběratel, který se rozhodne zapůjčit nezištně svou sbírku na dlouhá léta k veřejné prezentaci. Ale stalo se. A tak díky jednomu rakouskému sběrateli budou mít od roku 2014 obyvatelé i návštěvníci Klatov možnost zhlédnout v Pavilonu skla jednu z největších a nejcennějších evropských sbírek skla Lötz. Více než 500 kusů šumavského skla z Klášterského Mlýna zde potěší svou krásou nejen milovníky skla.

PhDr. Jitka Lněničková

O Pavilonu skla

Výstavní pavilon v zahradě u Muzea Dr. Karla Hostaše byl postaven v 60. letech 20. století v tzv. akci „Z“ pro výstavy klatovských karafiátů. Později byl ale využíván pro účely převážně amatérských uměleckých výstav (např. AMTEX), které bývaly velmi populární. V 80. letech byl pavilon rekonstruován, ale záhy začal sloužit jen jako depozitář muzea. Jako součást muzea později přešel do majetku nově vzniklého Plzeňského kraje. V roce 2012 se podařilo Městu Klatovy získat pavilon zpět výměnou s krajem a to otevřelo cestu k jeho revitalizaci. Na jaře 2013 vypsalo město Klatovy architektonickou soutěž na úpravu pavilonu a v ní zvítězil projekt studia Ateliér 25 architektů Martina Kožnara a Jiřího Bízy. Jejich projekt zaujal jednoduchou nápaditostí řešení i koncepcí prostoru jako zóny klidu a světla. Pavilon bude věnován především sklu. Základem expozice bude unikátní soukromá sbírka šumavského skla firmy Lötz, doplňovaná příležitostnými výstavami českého i zahraničního skla. Pavilon by se měl stát malou kulturní perlou Klatov, vyhledávaným místem odpočinku pro občany města i lákadlem pro jeho návštěvníky.

ZIMNÍ SEZÓNA:

Ski areál Špičák - nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy

http://lyzovani.spicak.cz/cz/sekce/vleky-a-sjezdovky-29/