Horský hotel KUBA***
Kubova Huť
.
KRÁSNÉ JARO NA HORÁCH s BAZÉNEM V HOTELU.
UŽ JSTE BYLI V BOUBÍNSKÉM PRALESE, PODÍVALI JSTE SE DO KORUN
STROMŮ V BAVORSKU NEBO LIPNĚ A PROJELI JSTE SE NA KOLOBĚŽKÁCH?
ŽE NE? TAK TO JE NEVYŠŠÍ ČAS TO NAPRAVIT!
Pokud máte rádi Šumavu a přírodu, doporučujeme časopis Vítaný host.
V aktuálním čísle je článek i o Kubově Huti:
http://www.vitanyhost.cz/vhs-2014-01.htm
Horský Hotel Kuba se nachází v malebné vesničce Kubova Huť na úpatí Boubína. Hotel je vhodný jak pro individuální pobyty rodin s dětmi, tak pro skupinové pobyty dospělých i dětí. Pro naše hosty je k dispozici krytý bazén (6 x 10 x 1,5 m) a stolní tenis, jejichž využití je zdarma. Dále je možno využít vířivou vanu Whirpool, infrasaunu, stolní fotbálek, kulečník a mnoho jiného, záleží na ročním období a na počasí.
Hotel je v létě svou polohou určen houbařům, milovníkům turistiky a cykloturistiky.
Železniční i autobusová zastávka jsou cca 150m od hotelu, dostat se k nám tedy není problém.
Hotel disponuje 38 pokoji se sociálním zařízením ( vana nebo sprcha), televizí se satelitním příjmem a telefonem s přímou volbou. Pokoje jsou dvou, tří a čtyřlůžkové. Wi – fi připojení je možné v okolí recepce a na lobby baru.
V okolí je množství turistických tras, z Kubovy Huti dojdete například po modré značce na Boubínskou rozhledu, ze které je za dobré viditelnosti možno dohlédnout až na vrcholky Alp. Typy na výlety jsou připraveny v recepci, rádi Vám s výběrem výletu poradíme.
Kubova Huť je nejvýše položená železniční stanice v České Republice – 997m. Neměli by jste tedy zapomenout podniknout nějaký výlet vláčkem, na recepci jsou k dispozici jízdní řády s odjezdy vlaků směr Volary nebo Strakonice.
Vzhledem k blízkosti hraničního přechodu Strážný Vám můžeme doporučit i výlety do Německa, kde je například Stezka korunami stromů.
Ti, kteří se nechtějí za odpočinkem přesouvat dopravními prostředky, si mohou zaplavat v hotelovém bazénu, využít vířivku nebo infrasaunu, odpočinout v létě na jedné z hotelových teras, zahrát volejbal na našem hřišti nebo si udělat ohýnek v ohništi za hotelem a opéct buřty.
Kontakt:
HORSKÝ HOTEL KUBA***
Kubova Huť 26, Vimperk 385 01
Telefon: 388 436 319
Mobil: 725 591 684
Fax: 388 436 321
E-mail: info@hotelkuba.cz
www.hotelkuba.cz
.
POLOHA NA MAPĚ:
POLOHA HOTELU
Jarní balíček v tomto 3* hotelu obsahuje:
2x ubytování pro dva v dvojlůžkovém pokoji s příslušenstvím a TV/SAT
2x snídaně pro 2 - bufet
1x večeře pro 2 - (dvouchodová, 2. den)
zdarma vstup do bazénu, použití stolu na stolní tenis
1x pobyt ve whirpoolu nebo v infrasauně pro 2
bezplatný parking
zdarma wifi připojení (lobby bar a okolí recepce)
Platnost od 10.3.-30.6.2014
V ceně NENÍ turistický poplatek 10Kč/osoba/noc
Dítě do 3 let zdarma bez nároku na služby
dítě 3-12 let s jídlem na přistýlce za 750 Kč/pobyt - platba v hotelu
po obdržení voucheru si prosím rezervujte pobyt včas!
"POSKYTOVATEL"
(Dodavatel slevy - provozovatel hotelu):
Zdena Tůmová
IČO 73547107
Tolarova 369
38451 Volary
TURISTICKÉ A DALŠÍ INFORMACE:
Pokud máte rádi Šumavu a přírodu, doporučujeme časopis Vítaný host.
V aktuálním čísle je článek i o Kubově Huti:
http://www.vitanyhost.cz/vhs-2014-01.htm
Rozhledna na Boubíně - rozhled uprostřed pralesa
Dřevěná rozhledna Boubín se nachází přímo uprostřed Boubínského pralesa. Nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.
Na vrcholu
Boubína stával dřevěný triangulační bod s vyhlídkovou plošinou, postavený ještě před válkou. Z bezpečnostních důvodů byl stržen v roce 1976. Na podzim 2004 byla postavena nová dřevěná rozhledna. Konstrukce 21 metrů vysoké rozhledny je ze smrkové kulatiny. Celá stavba musela být provedena bez strojní mechanizace, materiál o celkové váze 60 tun sem tak byl dopravován zřízenou lanovkou a koňmi.
Na vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů a volně přístupná rozhledna poskytuje nádherný výhled: na západě a severu uvidíte Šumavu, Středočeskou pahorkatinu a město Vimperk. Na východě vykukuje Kleť s rozhlednou a hvězdárnou, na jihu spatříte Plechý a za dobré viditelnosti zahlédnete také Alpy.
Rozhledna je přístupná vlakem či autem z
Kubovy Huti a odtud po 4 kilometry dlouhé cestě po modré turistické trase.
Horské koloběžky na Šumavě - Kubova Huť - Boubín
Přijeďte si užít sjezdovku netradičně na koleběžce nebo se s ní vydejte na výlet. Kubova Huť vás zve na jízdu na horských koloběžkách na sjezdovku Pod Obrovcem, ale i na až 14 kilometrů dlouhé sjezdy z Kubovy Huti krásnou přírodou.
Vychutnejte si vyjížďky volnou krajinou po zpevněných lesních cestách po úbočí Boubína k Boubínskému pralesu, údolím Pravětínského potoka do Vimperka, okolo Světlohorské nádrže na Lipku nebopodél Račího potoka k Vltavě.
K dopravě na vrchol sjezdovky se používá lyžařský vlek „POD OBROVCEM“. Jízdné na vleku je zahrnuto v ceně půjčovného koloběžky. Koloběžky jsou vybaveny velice účinnými brzdami. Brzděte proto opatrně (více zadní brzdou) , aby nedošlo ke zbytečnému smyku a následnému úrazu.
Stezka v korunách stromů - v Bavorsku:
http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.php
Stezka v korunách stromů s tobogánem u Lipna - první a jediná v ČR
První a jediná stezka korunami stromů v České republice je otevřená celoročně. Stezka v délce 372 m z dřevěné konstrukce je citlivě zasazena do smíšeného lesa a při maximálním stoupání 2 - 6% se dostanete až do 24 metrové výšky. Stezka je zakončena 40metrovou vyhlídkovou věží.
Svou unikátností je Stezka korunami stromů Lipno přístupná nejširší možné věkové skupině návštěvníků nově od července 2012.
Dobrodružnou a přesto bezpečnou cestu po lávce zajišťuje konstrukce z masivního klíženého dřeva a 75 dřevěných podpěrných sloupů. Dřevěné zábradlí a transparentní postranní síť jsou zárukou dokonalé bezpečnosti a výhledu. Dřevěná konstrukce se harmonicky prolíná s okolní přírodou. Stezka
je
částečně bezbariérová a přizpůsobena nejen jízdě s kočárky, ale i pro vozíčkáře.
Stezka je zakončena
40metrovou vyhlídkovou věží, která je doslova opravdovým vrcholem stezky. Naskytne se vám fantastický výhled na vrcholky Alp, téměř celou část Lipenského jezera, nádherné okolí Šumavy a Novohradské hory. Výstup na první vyhlídkové patro věže ve 37 metrech je opět zcela bezbariérový. Po 303 metrů dlouhé lávce a po překonání krátkého schodiště se dostanete na
nejvyšší bod věže ve 40 metrech. Od úrovně kmenů až nahoru do vrcholků stromů spatříte nesčetné životní formy - mechovitý porost, hmyz, drobné živočichy a ptactvo lze pozorovat z jedinečné perspektivy. Nejen pro mladé návštěvníky, ale také pro ty, kteří zůstali stále mladí a neopustila je chuť po dobrodružství, jsou určeny
tři zážitkové stanice s lanovými prvky.
Součástí stezky je i
unikátní nejdelší tobogán svého druhu v České republice, který vede středem vyhlídkové věže. Jízda na tobogánu vám zaručí úchvatný zážitek, který prožijete od výšky 24 m a v délce 52 m. Tobogán je ošetřen semaforem a koordinován speciálně školenými pracovníky.
Stezka korunami stromů Lipno leží na vrhcholu hory Kramolín v bezprostřední blízkosti
Activ Park Lipno, který se nachází na centrálním parkovišti na Lipně. Přímo u
nástupní stanice lanové dráhy je k dispozici velkokapacitní parkoviště pro osobní automobily a autobusy. Parkoviště slouží pro návštěvníky, kteří chtějí využít dopravu se Stezce kosunami stromů Lipno lanovkou a pro handicapované osoby. Pro vozíčkáře a rodiny s dětmi v kočárku je
k dispozici také autobus, který návštěvníky doveze v pravidelných intervalech přímo ke Stezce korunami stromů.
Expozice Schwarzenberského plavebního kanálu - fořtovna Jelení Vrchy
Expozice Schwarzenberského kanálu v obci Jelení Vrchy najdete přímo u cesty lemující plavební kanál, ve staré fořtovně. Před ní je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál.
V obci Jelení Vrchy stojí přímo u cesty lemující plavební kanál, stará fořtovna - č.p. 13. Před fořtovnou je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál. Pan Ing. Čestmír Hrbek, majitel fořtovny, dal k dispozici stodolu a obec Nová Pec zde zřídila expozici věnovanou plavebnímu kanálu. Dominantou expozice je plastická mapa krajiny kolem Schwarzenberského plavebního kanálu, kraje mezi Vltavou na severu a řekou Große Mühl na jihu, mezi Svatým Tomášem na východě a Studenou Vltavou na západě. Je na ní horský hřeben Šumavy od Vítkova Hrádku přes Bärensteinu, Sulzbergu, Smrčinu, Plechý, Trojmeznou horu až po Třístoličník, rozsvítit lze „Starý kanál“ od ústí do řeky Große Mühl u Damreithu přes hlavní evropské rozvodí v osadě Růžový Vrch po Jelení Vrchy, „Nový kanál“ od Jeleních Vrchů po potok Světlá voda nedaleko hranic s Bavorskem. Najdete na něm nejen současné vesnice, v nich mají domky červené střechy, ale i ty zaniklé, tam jsou domky se střechami šedými.
Na patnácti tabulích v expozici najdete informace o pralesích jižní Šumavy, které se po stavbě kanálu staly zdrojem palivového dříví pro císařské hlavní město Vídeň, o Josefu Rosenauerovi, staviteli plavebního kanálu, o historii plavebního kanálu, o plavení dříví na kanálu, o historii osídlení jižní Šumavy, o těžbě a přibližování dříví, o vlivu kanálu na „plavební“ lesy, o využití kanálu po roce 1945 a jeho postupném zániku, o „Starém“ i o „Novém“ kanálu, o plavebním kanálu v Rakousku, o Plešném jezeru, o obnově plavebního kanálu, o přírodě okolo plavebního kanálu a o plavebním kanálu a turistice. Expozice je otevřena v turistické sezóně každý den od 08:00 do 17:00 hodin a vstupné je dobrovolné. Kolem kanálu vede cesta vhodná jak pro pěší, cyklisty, ale i pro výlet s kočárkem či na invalidním vozíku. Díky mírnému klesání kanálu je cesta prakticky po rovině a s pěkným povrchem na některých jejích úsecích vhodná i pro inline.
Z historie kanálu: kanál se původně nazýval Krumlovsko - Vídeňský, protože dopravoval dříví z Krumlovského panství do Vídně. Schwarzenberský plavební kanál (stavěn od roku 1789 - 1824) protíná jižní část Šumavy a začíná na českoněmecké hranici, 3km jižně od Nového Údolí a končí v Rakousku, v místě, kde se řeka Mühl vlévá do Dunaje. Tato cesta měří bez pár metrů 90 km. Autorem projektu kanálu byl Josef Rosenauer (1735 - 1804), zaměstnanec vrchnostenské správy schwarzenberského panství se sídlem v Českém Krumlově. Na celém kanále bylo vybudováno celkem 87 mostů a můstků, 80 vodních propustí, 78 vodních příkopů a 22 stavidel. Do Vídně se přestalo dříví přepravovat v roce 1891.
Lanový park Libín - více než osmdesát překážek
Lanový park je postaven na rozloze jednoho hektaru, a tím je jedním z největších v Čechách i ve střední Evropě. Nachází se ve velmi atraktivní přírodní scenérii, v nadmořské výšce 1000 metrů na úpatí Libína, v prachatickém okrese jen pár metrů od vyhlídkové rozhledny Libín.
Bezmála 1 kilometr dlouhý lanový park, s více jak osmdesáti překážkami, se skládá ze šesti tras, které jsou ukotveny ve výšce 4-20 m nad zemí. Je určen široké veřejnosti, dětem i dospělým, jednotlivcům i kolektivům. Před vstupem na překážkovou trasu vás instruktor krátce seznámí s pravidly a způsoby jištění.
Dle vybrané trasy si zde přijde na své jak úplný začátečník, tak i zkušený sportovec. Ke zdolání trasy není zapotřebí zvláštní fyzické síly a vstup na překážky není věkově omezen, pouze výška účastníka musí být minimálně 130 cm nebo 150 cm. Provoz je možný téměř za každého počasí, vyjma námrazy nebo bouřky.
Další zajímavostí a mezi návštěvníky velmi oblíbenou atrakcí je návštěva lanového parku v nočních hodinách a absolvování horní a panoramatické trasy. Pokud si chcete připomínat zážitky z Lanového parku stále dokola, je pro vás připravena speciální kamera, kterou si nahrajete své zážitky a pocity přímo na trase a to své, nebo celé vaší skupiny.
Churáňov
Churáňov je bývalá dřevařská a sklářská osada, která vznikla v 1. polovině 18. století. Dnes spolu se Zadovem tvoří velmi významné středisko zimních sportů.
Z Churáňova je překrásný rozhled po okolních vrcholcích, především na Popelní horu, vrch Valy s Obřím hradem nebo Ždánov. Okolo vrcholku vede okružní naučná stezka Churáňov, která je dlouhá 7 km a přibližuje nejzajímavější místa této oblasti. Churáňov je protkán množstvím značených turistických a cyklistických tras.
Pro cyklisty
 |
Cyklotrasy na Vimpersku - trasa I - pod Boubín - 27 km - žlutá |
 |
|
Cyklotrasy na Vimpersku - trasa II - okolo střelnice,údolím Pravětínského potoka - 29 km - žlutá |
|
|
Cyklotrasy na Vimpersku - trasa III - Nové Hutě, Borová Lada, Světlá hora - 30/40 km - modrá |
|
|
Cyklotrasy na Vimpersku - trasa IV - Sudslavice,Svatá Máří,Cikánský potok - 40 km |
|
|
Cyklotrasy na Vimpersku - trasa V - Mářský vrch,údolím Spůlky - 35 km |
|
|
Cyklotrasy na Zbytinsku |
|
|
Od Vltavského luhu k Plešnému jezeru na kole |
|
|
Vltavský okruh: Kvilda, Knížecí pláně, Strážný, Lenora, Horní Vltavice, Borová Lada, Kvilda - 62km |
NÁVRH DOPORUČENÝCH TRAS PRO PĚŠÍ TURISTY:
Trasy pro pěší
Tyto trasy nemají speciální značení, jsou shodné se sítí pěších tras vyznačených běžným pásovým způsobem používaným Klubem českých turistů.
Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.
Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.
Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.
Národní park Šumava – největší národní park České republiky
www.npsumava.cz
Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení.
Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od r. 1970 NP Bavorský les, na české od r. 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km2.
V roce 1990 byla zapsána do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. Víteň do 1362 m n. m. Boubínžije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů.
Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí NP kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl unikátní přírodní celek jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m. údolí Otavy u Rejštejna do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón:
I. zóna - přísná přírodní - 13% z celkové plochy, zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.
II. zóna - řízená přírodní - 83% z celkové plochy, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy.
III. zóna - okrajová - 4% z celkové plochy, území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy.
Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.
Klidová území:
- Modravské slatě
- Plesná – Ždánidla
- Kaňon Křemelné
- Zhůřecká slať – Mezilesní slať
- Vltavský luh
- Trojmezná – Plechý – Smrčina
Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.
Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.
Vydra
Malebná horská říčka s četnými peřejemi a obrovskými balvany je jedním z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších míst Šumavy.
Prameny Vltavy
I. zóna NP "Prameny Vltavy" označuje rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a leží v prostoru bývalého hraničního pásma. Cestou k prameni dokonce projdete průsekem, kudy v minulosti vedla železná opona. Přestože samotný pramen Vltavy má spíše symbolický charakter, za návštěvu určitě stojí.
Šumava shora z rozhledny Poledník
Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.
Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.
Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.
Aquapark Horažďovice
www.bazen.horazdovice.cz
Zmoženým svalům příjde vhod vířivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62m, dětský bazének se dvěma skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.
Na Šumavě se otevřela nová pozorovatelna jelenů
Správa Národního parku Šumava otevřela další místo pro pozorování jelení zvěře, a to v novém pozorovacím srubu v přezimovací obůrce Zahrádky u Borové Lady. Turisté navíc k tomuto místu mohou dojet na povoze taženém koňmi.
Od středy 12. února 2014 je na
Šumavě otevřené nové pozorovací místo v
přezimovací obůrce Zahrádky v Borových Ladách, kde můžete sledovat jelení zvěř, která zde tráví zimu.
Prohlídkyspojené s krmením jelenů se tu konají
každou středu. Místo srazu vám upřesní pracovník Správy šumavského parku při telefonické objednávce. K přezimovací obůrce vás z Borové Lady
odveze vůz tažený koňmi.
Pozorování jelení zvěře je tradiční atrakce
Národního parku Šumava,
vyjížďky na koních jsou však letošní novinkou, která se setkává s mimořádným zájmem. Koně Správy NP Šumava však neslouží jen turistům - ve "své pracovní době" přibližují dřevo ze šumavských lesů. Zájemci se mohou
objednat na telefonním čísle 388 434 125, vstupenka na pozorování zvěře
stojí 20 korun, doprava k přezimovací obůrce koňským povozem 30 korun. Děti do 10 let mohou jít na prohlídku zdarma.
Na jeden termín se vejde až 25 lidí.
Jelení zvěř lákají lesníci NP Šumava
před pozorovací místo na pamlsky. Zvířata dostávají
mrkev, řepu a oves. Důležitým faktorem je ale klid, vhodně načasovaná procházka turistů či návštěva rysa v obůrce. Může se totiž stát, že jeleni nepřijdou.
Přezimovací obůrka už je od února otevřená i
na Jeleních Vrších. Zájemci o pozorování se objednávají na telefonu 388 335 014.
Od ledna se již tři dny v každém týdnu provádí i na
Srní do přezimovací obůrky Beranky (tel. 376 599 225). Zde mohou zájemci vidět
jelena s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy, kterému lesníci přezdívají Král lesa. Stejně jako všude doporučuje Správa NP a CHKO Šumava vzít si teplé oblečení a nechat doma psa.
Věž kostela sv. Jakuba v Prachaticích
Jedinečný výhled z věže kostela na Historické město roku 2002. Součástí prohlídky je i vstup do prostoru zachovalého ojedinělého krovu, který dodnes uchvacuje všechny odborníky svou lehkostí a subtilností.
Stavba původně plánovaných dvou věží probíhala od poloviny 14. století, ale dokončena byla pouze jedna z věží, a to jižní věž. 53 m vysoká věž gotického kostela sv. Jakuba v Prachaticích začala sloužit turistům jako vyhlídková věž od 1. června 2006. Dendrologický průzkum unikátního krovu ukázal, že byl postaven ze dřeva skáceného v letech 1474–75 a naštěstí nebyl poškozen žádným z velkých požárů, které řádily ve městě v letech 1507 a 1832.
Jednou ze zajímavostí je i hodinový stroj z konce 18. století. Stroj věžních hodin z kostela sv. Jakuba v Prachaticích byl objeven ve věži kostela v roce 1990, kam byl zřejmě odsunut při instalaci nového stroje v roce 1898 a téměř sto let tu stál stranou pod nánosem prachu a holubího trusu. U krovu najdete informační tabule o historii kostela a další zajímavosti. Ke krovu vedou původní dřevěné schody, které město nechalo opravit, a místy podél nich postavilo zábradlí.
Na jižní straně této věže pod ochozem v okně visel malý “soumarský zvonek”, kterým se v dávných dobách zvonívalo na znamení, že se zavírají městské brány (podle jiných pramenů tu byl proto, aby soumaři na Zlaté stezce nezabloudili). Celkem měl prachatický kostel do roku 1942 pět zvonů, z nichž ten největší Jakub je v menší věži a váží 31 centů. Ulil jej roku 1521 pražský zvonař mistr Bartoloměj. Po válce zůstal na kostele jen jeden zvon. Nyní má kostel čtyři zvony: Jakub, Jan Neumann, Salve a umíráček.
Vnitřní výzdoba chrámu se skládá z honosných kamenických děl a dřevěných gotických reliéfů, které zdobí raně barokní hlavní oltář. Jeho střed tvoří barokní sochy P. Marie, sv. Dominika a sv. Kateřiny Sienské od F. Ramblera ze začátku 18. stol. Historicky zajímavá je též kazatelna z 18. století. V pravé lodi je gotický vchod do kaple sv. Jana N. Neumanna, kde se nacházejí části nástěných maleb s biblickými motivy. V úzké uličce podél jižní strany kostela je na zdi domu čp. 31 sgrafitový obraz Večeře Páně z roku 1563, který sice není výzdobou samotného chrámu, ale má velkou kulturně historickou hodnotu.
