Během exteriérové prohlídky zámku lze projít přes jednotlivá z pěti nádvoří zámku a dále do rozlehlé zámecké zahrady, kde je však vstup omezen provozní dobou a divadelní produkcí Jihočeského divadla naOtáčivém hledišti.
V interiérových prostorách jsou v současné době návštěvníkům zpřístupněny dvě prohlídkové trasy s autenticky zařízenými interiéry ze 16., 18. a 19. století, válcová zámecká věž s vyhlídkovým ochozem i hladomornou a lapidárium s expozicí barokních plastik. Nejvýznamnější památkou, skutečnou perlou v koruně divadelního dědictví, je světově proslulé zámecké barokní divadlo, které je jednou z nejlépe dochovaných divadelních scén 18. století v Evropě s téměř kompletním vybavením dekorací, kostýmů, rekvizit a jevištní techniky.
Dále si můžete prohlédnout tři galerie se současným českým keramickým, sklářským a výtvarným uměním na I., II. a IV. zámeckém nádvoří - Galerii české kultury v Máselnici, Galerii Doxa ve Sloupové síni a tematické výstavy ze zámeckých depozitárních fondů umístěné v budově Mincovny.
Nejvyšším přístupným místem je vyhlídkový ochoz zámecké věže ve výši 35m nad úrovní II. nádvoří, nejhlubším přístupným místem jsou Václavské sklepy na IV. zámeckém nádvoří, skryté 12 m pod úrovní nádvoří. V průběhu celé sezony žije zámek bohatým kulturním, společenským a konferenčním životem.
Z historie hradu a zámku: původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znamením pětilisté růže. V roce 1302 páni z Krumlova vymřeli a jejich majetek zdědili jejich příbuzní Rožmberkové. S jejich jménem a třemi staletími jejich vlády je spojena doba největšího rozkvětu města i hradu, který se za dobu vlády pánů z Rožmberka proměnil v honosnou renesanční rezidenci. Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma z Rožmberka, se rod velmi zadlužil a to byl také hlavní důvod, proč Rožmberkové panství s hradem a zámkem prodali císaři Rudolfu II. Císař Ferdinand II. Habsburský věnoval královský majetek roku 1622 knížeti Janu Oldřichovi I. z Eggenberku, představiteli rakouského knížecího rodu. Až ve třetí generaci eggenberského rodu, zásluhou osobnosti knížete Jana Kristiána I. z Eggenberku, opět zámek ožívá a stává se z něj honosné a reprezentativní barokní sídlo. Eggenberkové vymřeli bez potomků v roce 1719 a na Krumlov přišla nová dynastie - knížecí rod Schwarzenberků, kteří zámek vlastní až do roku 1947, kdy byl schwarzenberský majetek, včetně Českého Krumlova, převeden do českého zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od roku 1950 stal majetkem Československého státu.
V roce 1963 bylo historické centrum vyhlášeno městskou památkovou rezervací, v roce 1989 byl zámecký areál vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1992 byl celý historický komplex zapsán na prestižní Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Hradní muzeum - OTEVŘENO CELOROČNĚ
http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/prohlidkove-trasy-a-expozice/hradni-muzeum/
Vážení návštěvníci, vítáme Vás na stránkách nově vzniklé expozice Hradního muzea Státního hradu a zámku Český Krumlov, která našla své místo v doposud nevyužívaných budovách Hrádku na II. zámeckém nádvoří. Komplex palácových budov s přilehlou věží je dnes již neodmyslitelným symbolem a pomyslným středobodem města Český Krumlov a zároveň jedním z prvních míst, kde se začala psát historie Českého Krumlova.
Hrádek je nejstarší dochovanou částí českokrumlovské rezidence. Věž s opevněným palácem byla vybudována na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou přibližně v letech 1291 – 1308. Původní obytný komplex degradoval však již v polovině 14. století na pouhou součást fortifikačního systému a později na méně důležitý skladovýobjekt. Svou současnou podobu Hrádek získal v průběhu velkolepé renesanční přestavby krumlovského hradu, kdy došlo k rozšíření gotického paláce do dnešní podoby. Roku 1590 vyzdobil malíř Bartoloměj Beránek – Jelínek palác s přilehlou věží manýristicky laděnými malbami. Nákladná přestavba Hrádku však neměla žádný vliv na jeho využívání a objekt i nadále sloužil ke skladovým účelům. Teprve v průběhu 18. a 19. století došlo k renovaci a zkultivování interiérů Hrádku. V objektu od té doby sídlily některé správní úřady krumlovského panství a nalézal se zde rovněž byt vyšších knížecích úředníků. Hrádek zůstával úřední a obytnou budovou až do 40. let 20. století. Po převedení areálu českokrumlovského hradu a zámku na český stát a v období následné komunistické éry se začal stav Hrádku povážlivě zhoršovat, symbol města Český Krumlov chátral a jeho postupně devastované interiéry zely prázdnotou.
Nová historie Hrádku se začala psát na počátku 90. let 20. století. V roce 1992 bylo historické jádro města Český Krumlov, včetně celého areálu hradu a zámku, zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESO a po roce 1993 byly zrestaurovány fasády Hrádku a přilehlé zámecké věže. Hrádek však i nadále zůstával jen líbivou kulisou, tuzemští i zahraniční návštěvníci mohli obdivovat pouze jeho vnější podobu. Projekt Hradního muzea na Státním hradě a zámku v Českém Krumlově, připravovaný Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v ČeskýchBudějovicích, byl v prosinci roku 2008 podpořen grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu a úspěšně zrealizován v letech 2009 – 2010. Hradní muzeum otevřelo veřejnosti doposud neznámé interiéry Hrádku 11. ledna 2011.
EXPOZICE HRADNÍHO MUZEA
Expozice Hradního muzea má, na rozdíl od standardních muzeí, charakter historické muzejní instalace 19. století. Interiéry jsou vybaveny historickými svítidly, zrestaurovanými kachlovými kamny a replikami starých muzejních vitrín.
....
Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově
http://www.seidel.cz/docs/cz/seidel_home.xml
Jedinečné místo, kde v 19. století vznikla tradice fotografie, místo, kde se zastavil čas. Odborníci i laici se mohou seznámit s unikátním fotografickým dílem Josefa Seidla a jeho syna Františka, které čítá téměř 140 tisíc skleněných desek i celuloidových negativů.
Expozice ateliéru Josefa a Františka Seidelových překvapí svou autenticitou, nepřeberným množstvím unikátních dobových snímků, fotopohlednic, skleněných negativů, dochovanými a stále funkčními fotoaparáty, zvětšovacími přístroji nebo zařízením fotokomory. Atraktivitu unikátní sbírky umocňujíSeidelovy osobní poznámky, deníky, knihy zákazníků i původní zařízení bytu. Dochované snímky špičkové kvality jsou věrnou obrazovou kronikou Šumavy i běžného života v pohraničí v 1. polovině minulého století.
Během jedinečné prohlídky uvidíte mnoho nejen ze světa fotografie, ale i obrazu života na šumavském česko-rakousko-německém pomezí na přelomu 19. a 20. století a v 1. polovině 20. století.
Samotný dům s fotoateliérem je architektonickým skvostem. Přijímací obchodní kancelář, ložnice a malý obývací pokoj posledních obyvatel domu, manželů Marie a Františka Seidlových, původní zrestaurovaný mobiliář, laboratoř a místnosti pro kopírování denním světlem, nůžky na papíry, lis, ruční tiskárna, zvětšováky, kopírky, leštičky, ruční tiskárna na potiskování rubů fotografií...
Unikátní dědictví, které zanechali významní českokrumlovští fotografové Josef a František Seidelovi, se dostalo také na internet. Odkaz, který čítá na 140 tisíc negativů a pozitivů z let 1884 až 1997, je zveřejněný v nové fotobance Musea Fotoateliér Seidel. Na webové stránce muzea má tak k historickým snímkům přístup každý, aniž by musel přijet do Českého Krumlova. Kdo se do fotobanky přihlásí, může si vytvořit skupinu oblíbených fotografií, později se k nim vracet a kolekci doplňovat podle svých témat.
Během jedinečné prohlídky uvidíte mnoho nejen ze světa fotografie, ale i obrazu života na šumavském česko-rakousko-německém pomezí na přelomu 19. a 20. století a v 1. polovině 20. století.
Samotný dům s fotoateliérem je architektonickým skvostem. Přijímací obchodní kancelář, ložnice a malý obývací pokoj posledních obyvatel domu, manželů Marie a Františka Seidlových, původní zrestaurovaný mobiliář, laboratoř a místnosti pro kopírování denním světlem, nůžky na papíry, lis, ruční tiskárna, zvětšováky, kopírky, leštičky, ruční tiskárna na potiskování rubů fotografií...
Unikátní dědictví, které zanechali významní českokrumlovští fotografové Josef a František Seidelovi, se dostalo také na internet. Odkaz, který čítá na 140 tisíc negativů a pozitivů z let 1884 až 1997, je zveřejněný v nové fotobance Musea Fotoateliér Seidel. Na webové stránce muzea má tak k historickým snímkům přístup každý, aniž by musel přijet do Českého Krumlova. Kdo se do fotobanky přihlásí, může si vytvořit skupinu oblíbených fotografií, později se k nim vracet a kolekci doplňovat podle svých témat.
....
