TURISTICKÉ INFORMACE:
Šumava je krásná v každém ročním období a Penzion U Churáňů je ideálním
výchozím bodem.
Areál Zadov v létě nabízí:
- lanovou dráhu: http://www.lazadov.cz/la/leto-lanovadraha.asp (nutno zkopírovat do prohlížeče)
- nově Rozhlednu a 12 m vysokou leteckou stěnu:
O rozhledně
Díky projektu SPORT PARK ZADOV – KOBYLA a příspěvku ze zdrojů strukturálních fondů EU v rámci programu ROP Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu bude zrekonstruována a znovu zpřístupněna turistům nájezdová věž bývalého skokanského můstku v areálu Kobyla na Zadově.
Naprosto unikátní stavba rozhledny – bývalý skokanský můstek, který přestal sloužit svým účelům již v polovině 90 let a v roce 2015 je po rekonstrukci otevřena rozhledna v bývalé nájezdové věž
Výhled na Šumavu a Pošumaví od Zadova na Z až JV. Nadmořská výška vyhlídkové plošiny 1109 m.n.m., počet schodů 158, na JZ stěně věže je horolezecká stěna!
Jedná se o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy lyžařského skokanského můstku, postaveného v r. 1978. Pro veřejnost byla zpřístupněna v r. 1993, v provozu však rozhledna nevydržela dlouho, po pár letech byla kvůli havarijnímu stavu uzavřena. Na podzim 2014 se začalo s generální opravou a rozhledna bude otevřena v červnu 2015. Původní vzhled můstku a jeho věže zůstal zachován, nosná konstrukce získala antikorozní nátěr a chybějící stávající obklad. Byly vyměněny i stávající okna za nová dřevěná. Rekonstrukce se dočkala i vyhlídková plošina, dostala zcela nový kabát - obložení, podlahu, zábradlí.
Na jihozápadní stěně věže je horolezecká stěna. Pro cestu k rozhledně je v provozu i lanová dráha Zadov-Kobyla. U dolní stanice v provozu občerstvení a dětské hřiště.
Churáňov
Churáňov je bývalá dřevařská a sklářská osada, která vznikla v 1. polovině 18. století. Dnes spolu se Zadovem tvoří velmi významné středisko zimních sportů.
Z Churáňova je překrásný rozhled po okolních vrcholcích, především na Popelní horu, vrch Valy s Obřím hradem nebo Ždánov. Okolo vrcholku vede okružní naučná stezka Churáňov, která je dlouhá 7 km a přibližuje nejzajímavější místa této oblasti. Churáňov je protkán množstvím značených turistických a cyklistických tras.
LANOVÉ CENTRUM PROUD:
http://www.lanovecentrum.cz/cs/zadov/?utm_source=selfpromo&utm_medium=content&utm_campaign=homepage_bublina_mala
(nutno přepsat do prohlížeče, link nepodporuje nezabezpečené weby)
Pro cyklisty cyklotrasy:
http://www.npsumava.cz/cz/1047/sekce/cyklotrasy/
(nutno přepsat do prohlížeče, link nepodporuje nezabezpečené weby)
Můžete navštívit taktéž naše bavorské sousedy, např. areál Gross Arber s nejvyšším
bodem Šumavy na německém území:
http://www.arber.de/leto.html
Řeka Vydra - nespoutaná perla Šumavy
http://www.npsumava.cz/cz/
(nutno přepsat do prohlížeče, link nepodporuje nezabezpečené weby)
Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.
Nespoutaná horská říčka Vydra, která
vzniká u Modravy ve výši 980 m
soutokem potokůRoklanským, Javořím, Filipohuťským a Modravským, protéká v úseku od Antýglu po Čeňkovu pilu romantickým kaňonem. Nachází se tu
přírodní rezervace zvaná
Povydří, která patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě vůbec.
V balvanitém řečišti řeka tvoří
četné peřeje a kaskády. Činností vody a písku vznikají v balvanech početné
obří hrnce. Nejvíce je jich vidět u
Antýglu. Na stráních nad údolím řeky se zachovala
kamenná moře. U Čeňkovy pily se Vydra stéká s
Křemelnou a vzniká tak
řeka Otava. Asi v polovině cesty mezi Antýglem a Čeňkovou pilou se nachází zámá
Turnerova chata, kde si lze ve výběhu prohlédnout
expozici vydry říční, podle které řeka dostala svůj název.
Informace pro vodáky: řeka Vydra je
velmi náročná řeka protéká v hlubokém lesnatém údolí s velkým spádem a je tedy vhodná jen pro zkušené vodáky s dobrou výzbrojí a výstrojí. Plavba zde bývala zakázaná, ale v současné době je jen
omezována. Povolený úsek splutí je příjemný
úsek z Modravy do Antýglu(4,8 km), kde obtížnost
nepřesahuje WW III.
Podmínky splouvání jsou od 1.5.2013 vymezeny novým návštěvním řádem NP Šumava. Splavnost je
omezena obdobím od 15.3. do 31.5., a to pouze
o víkendech v čase 8 až 18 hodin. Výška hladiny je bez limitu.
Nástupním místem je Modrava - parkoviště, soutok Modravského a Roklanského potoka a
výstupním místem pravý břeh v kempu Antýgl před lávkou pro pěší.
V úseku od Antýglu k soutoku s Křemelnou (podél NS Povydří) dosahuje řeka obtížnosti WW IV - V+ a není povoleno ji splouvat.
Skrýt celý popis
NÁVRH DOPORUČENÝCH TRAS PRO PĚŠÍ TURISTY:
Trasy pro pěší
http://www.npsumava.cz/cz/1045/sekce/trasy-pro-pesi/
(nutno přepsat do prohlížeče, link nepodporuje nezabezpečené weby)
Tyto trasy nemají speciální značení, jsou shodné se sítí pěších tras vyznačených běžným pásovým způsobem používaným Klubem českých turistů.
Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.
Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.
Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.
Národní park Šumava – největší národní park České republiky
www.npsumava.cz
(nutno přepsat do prohlížeče, link nepodporuje nezabezpečené weby)
Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení.
Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od r. 1970 NP Bavorský les, na české od r. 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km2.
V roce 1990 byla zapsána do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. Víteň do 1362 m n. m. Boubínžije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů.
Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí NP kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl unikátní přírodní celek jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m. údolí Otavy u Rejštejna do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón:
I. zóna - přísná přírodní - 13% z celkové plochy, zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.
II. zóna - řízená přírodní - 83% z celkové plochy, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy.
III. zóna - okrajová - 4% z celkové plochy, území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy.
Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.
Klidová území:
- Modravské slatě
- Plesná – Ždánidla
- Kaňon Křemelné
- Zhůřecká slať – Mezilesní slať
- Vltavský luh
- Trojmezná – Plechý – Smrčina
Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.
Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.
Vydra
Malebná horská říčka s četnými peřejemi a obrovskými balvany je jedním z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších míst Šumavy.
Prameny Vltavy
I. zóna NP "Prameny Vltavy" označuje rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a leží v prostoru bývalého hraničního pásma. Cestou k prameni dokonce projdete průsekem, kudy v minulosti vedla železná opona. Přestože samotný pramen Vltavy má spíše symbolický charakter, za návštěvu určitě stojí.ˇ
Aquapark Horažďovice - odpočinek i aktivní vyžití na jednom místě
(nutno přepsat do prohlížeče, link nepodporuje nezabezpečené weby)
Zmoženým svalům přijde vhod výřivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62 m, dětský bazének s 2 skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.
Aquapark Horažďovice prošel roku 2012 rekonstrukcí. V aquaparku vznikly nové vodní atrakce a wellness centrum "Saunový svět" s finskou saunou pro 12 osob a párou pro stejný počet lidí, infrasaunou pro čtyři osoby, solarstudiem, masážemi a odpočinkovou částí.
Najdete zde také tobogán, plavecký bazén, dětský bazén, perličkovou lázeň, umělé vlnobití, kulový vodotrysk, chrlič vody, vodní hřib, vodní a vzduchová lůžka s masážními tryskami. Dále je zde také sauna, fitnescentrum, horolezecká stěna, restaurace, plavání s miminky a další.
.
Tipy na výlet
Šumava se rozkládá na území dlouhém 120 km, maximální šířka dosahuje až 45 km. Geomorfologicky se dělí na oblast Železnorudska, Plání (s Povydřím), Trojmezenskou hornatinu a Boubín, Lipenskou oblast s Želnavskou hornatinou. Národní park byl na Šumavě vyhlášen v r. 1991, má rozlohu 690km². V r. 1990 dostala Šumava od UNESCO statut biosférické rezervace. Nejstarší zprávy o turistice na Šumavě pocházejí z druhé poloviny 18. stol. K velké propagaci a rozšíření zájmu o Šumavu přispěli svými díly spisovatelé Adalbert Stifter a Karel Klostermann. Klub českých turistů vytvořil velmi dobrou síť turistických značek, která zůstala z velké části zachována v původní podobě.
Popis turisticky vyhledávaných míst
Borová Lada
Bývalá dřevařská osada na soutoku Teplé Vltavy, Vydřího potoka a Vltavského potoka. V údolí Vydřího potoka se nachází několik slatí, Chalupská slať s jezírkem je přístupná veřejnosti
Javorník
Vesnička pod Javorníkem, kde se nachází pomník K. Klostermanna. Na vrcholu postavena r. 2003 rozhledna, z které je fantastický výhled na šumavské vrcholky.
Kašperské hory
Vznikly ve 13. století z hornické osady. V okolí města zůstaly zbytky štol a šachet. Dominantou je renesančně-barokní radnice ze 16. století. Ve městě nalezneme muzeum Šumavy s bohatou sbírkou skla ze šumavských skláren a muzeum hraček. Sídlo správy CHKO Šumava.
Kubova Huť
Původně sklářská osada, dnes středisko letní i zimní rekreace. Výchozí bod pro cestu na Boubín. Nejvýše položená železniční stanice v ČR.
Kvilda
Založena na přelomu 15. a 16. století, v její blízkosti se rýžovalo zlato. Zajímavostí je novogotický kostel sv. Štěpána z počátku 20. stol. Významné centrum letní i zimní rekreace, ideální východisko pro cyklovýlety.
Lenora
Jedna z nejmladších obcí na Šumavě. Byla poslední sklárnou na foukané sklo na Šumavě. Je jí věnována expozice místního muzea. Technickou památkou je chlebová pec uprostřed města z 1. pol 19. stol. Z Lenory se dá vyplout na Vltavou, za nízkého stavu vody je však řeka k Soumarskému mostu nesplavná.
Modrava
Vznik v 1. pol. 18. stol. Jako rybářská osada. Soutokem tří potoků – Filipohuťského, Modravského a Roklanského vzniká ve výšce 977m Vydra. V roce 1801 byl postaven Vchynicko-Tetovský kanál. V blízkosti obce stojí Klostermannova chata sloužící Klubu českých turistů, nyní funguje jako hotel. V roce 2007 zde bylo otevřeno Návštěvnické centrum dřevařství s interaktivní expozicí.
Prachatice
Městská památková rezervace. Původní osada existovala již v 10. století. Dodnes jsou dobře zachovalé hradby a opevnění. Zajímavou stavbou je renesanční radnice na náměstí, goticko-renesanční brána a kulturní centrum O.H.Hajeka. Nachází se zde Prachatické muzeum, Muzeum české loutky a cirkusu, městské divadlo a kino.
Rejštejn
Osada dříve známá rýžováním zlata. Světově proslulá je sklárna Klášterský Mlýn, která pracovala v letech 1836-1947. Stojí zde secesní vila rodiny Maxe Spauna, nejvýznamnějšího majitele sklárny Loetz.
Strážný
Obec, která vznikla v r. 1686, tvořilo původně 6 domků. Strážným procházela už v r. 1833 mezinárodní silnice z Prahy do Pasova a vedla jím jedna ze dvou prvních autobusových linek v jižních Čechách.
Sušice
Městská památková zóna. Původně slovanská osada rýžovníků zlata. Město je známo výrobou zápalek. Firma Solo, a.s. Muzeum Šumavy je umístěno na roku náměstí ve výstavném goticko-renesančním domě.
Špičák
Horské rekreační středisko, železniční tunel 1748m dlouhý , rozsáhlý areál sjezdového lyžování, lanovka na Pancíř, křižovatka a východisko turistických cest na Černé a Čertovo jezero a na Pancíř.
Vimperk
První zmínky z r. 1263 se vztahují k hradu sloužícímu k ochraně Zlaté stezky, která přinesla rozvoj pro celé město. Dominantou města je renesanční zámek, sídlo městského muzea. Vimperk je jedním z východisek na Šumavu a sídlo správy NP.
Železná Ruda
Je hlavním městem šumavské turistiky s velkou koncentrací návštěvníků, širokou nabídkou restauračních zařízení a ubytovacích kapacit všech kategorií s pěknou okolní přírodou. V Alžbětině je informační středisko NP Šumava a Bavorský les.
Dalšími turisticky zajímavými místy jsou:
Vrcholy: Ostrý, Pancíř, Březník, Oblík, Boubín, Bobík, Třístoličník, Plechý, Kleť, Velký Roklan, Luzný
Jezera: Černé a Čertovo jezero, jezero Laka, Prášilské jezero, Plešné jezero, Roklanské jezero
Místa: Sněžné jámy, Povydří, Hamerský potok, Tříjezerní slať, Zlatá studna, Jezerní slať, Pramen Vltavy, Bučina, Chalupská slať, Vlčí kámen, Knížecí pláně, Boubínské jezírko, NS Boubínský prales, stezka v kournách stromů
Stavby: hrad Kašperk, keltské hradiště Obří hrad, Turnerova chata, hrad Kunžvart, hrad Hus, Trojmezí, Schwarzenberský plavební kanál, Čertova stěna
Obce a města: Prášily, Antýgl, Horská Kvilda, Churáňov, České Žleby, samota Idina Pila, Stožec, Lipno nad Vltavou, Frymburk, Vyšší Brod
Kam vyrazit, když počasí není ideální
Říká se, že nikdy není špatné počasí, ale špatné oblečení. Přes všechno existuje ale spousta aktivit, které lze provozovat i ve zhoršených povětrnostních podmínkách. U nás na Šumavě můžete navštívit informační střediska národního parku s promítáním videoprogramů a šumavská muzea s bohatými sbírkami skla – v Sušici expozice Minulost horního Pootaví, Sušické sirkařství, Karel Klostermann, v Kašperských horách expozice Život a práce lidí, Příroda, v Železné Rudě expozice sklářství na Železnorudsku, Hamernictví, židovské muzeum na Dobré Vodě, muzea ve Vimperku (mj. expozice tiskařství), ve Volarech (mj. expozice Zlaté stezky), Adalberta Stiftera v Horní Plané, v Lenoře, v Prachaticích a v Českém Krumlově (vzácné sbírky). Expozice starých motocyklů je v Kašperských horách a v Železné Rudě, kde je nově i expozice Historie lyžování na Šumavě. Celá řada muzeí s rozličnou tématikou je na bavorské straně.
I v horším počasí lze provozovat lehkou turistiku. Důležitý je výběr trasy, která by neměla být nikterak dlouhá a náročná a během jejího trvání je možno se zastavit v "občerstvovnách". S výběrem výletu Vám rádi poradíme.
Kryté bazény jsou na české straně v Prachaticích, Klatovech, Volarech, Horažďovicích, Strakonicích a ve Kdyni. Na bavorské straně jsou bazény téměř všude, např. ve Waldkirchenu, Lamu, Zweiselu či v Haidmühle, kde je u hřbitova kaple se zvonkohrou. Přístupné je i wellness centrum v OREA Welness hotelu Horizont na Špičáku.
.
Co Prachatice - renesanční perla na Zlaté stezce nabízí?
Co musíte vidět ve městě na solné stezce
Pěkný výhled na město se otvírá z
věže kostela sv. Jakuba; uvidíte odtud dochované
hradby s dvojitou vstupní bránou a parkánem, radnici i domy kolem hlavního náměstí. V jednom z nich sídlí
Muzeum české loutky a cirkusu, v dalším Prachatické muzeum. Vedle tradiční historické expozice si zaslouží pozornost zejména moderně pojatá část s atraktivním modelem středověkého města a figurínami v životní velikosti, které na nádvoří muzea názorně předvádějí
život na Zlaté stezce.
Koho byste měli znát z prachatické historie
Svatý Jan Nepomuk Neumann (1811–1860), dítě nadané a hloubavé, které se vyhýbalo všem nezbednostem svých spolužáků – tak charakterizovali syna prachatického punčocháře jeho první učitelé. Kdo tehdy mohl tušit, že nadané dítko vystuduje na duchovního a posléze odjede do Ameriky, kde se stane nejenom biskupem ve Filadelfii, ale také prvním americkým svatým? Svatořečen byl v roce 1977 papežem Pavlem VI.
Cestovatelská potěšení Prachatic a okolí
Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero
Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.
Jezero Laka často upoutá pozornost už svým zvláštním názvem, který buď pochází ze staročeského slova „mlaka“, což znamená močál nebo bažina, nebo z latinského slova „lacus“označující jakoukoliv stojatou vodu, která je napájena svými přítoky.První zmínky o jezeru pocházejí z roku 1831, kdy bylo zakresleno na Kreybichově mapě Prácheňského kraje ještě jakobezejmenné. Až z vojenského mapování roku 1852 bylo jezero lokalizováno tak, jak ho známe i dnes.
Laka se nachází ve výšce 1096 metrů nad mořem. I přesto, že jeho rozloha měří pouhých 2,78 hektarů a největší naměřená hloubka dosahuje jen 3,9 metrů, sběrná oblast vody je nejrozsáhlejší ze všech šumavských jezer. Laka je odvodňovánoJezerním potokem, který se vlévá do řeky Křemelné. Jezero Laka má kromě svého jména ještě jednu zvláštnost – zatímco všechna okolní šumavská jezera mají kamenité dno více či méně zanesená kalem z okolních lesů, na dně Laky leží vrstva rašeliny. Jezero je také charakteristické plovoucími ostrůvky, jejichž poloha se v průběhu času mění. Ostrůvky bývají zpravidla porostlé rašeliníkem, ostřicí, ale i borůvčím.
K jezeru Laka se můžete vydat několika způsoby – pěšky, na kole nebo na lyžích. Pokud sem přijedete autem, nechte jej naparkovišti u Nové Hůrky a dále pokračujte po modré turistické značce asi 5,5 kilometru k jezeru. Další cesta vede ze Železné Rudy, odkud je třeba urazit asi9 kilometrů. Třetím výchozím místem jsou Prášily, odkud trasa měří 10 km.
Ne vždy se však mohli turisté kochat krásami jezera. V období po II. světové válce nebylo radno se v těchto místech pohybovat z důvodu neprodyšného zatažení železné opony, za kterou jezero i se svým okolím spadalo. V bezprostředním okolí jezera byla postavena strážní budova, do které se nastěhovala rota pohraniční stráže. Po pádu železné opony nebylo pohraniční stráže už potřeba a budova osiřela. Dnes ji tu však neuvidíte – brzy ji natolik zdevastovali vandalové, že musela být srovnaná se zemí.
.
Řeka Křemelná - nejhlubší kaňon Šumavy
Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.
Řeka Křemelná dokázala na
Šumavských pláních za mnoho tisíc let vyhloubit
nejhlubší kaňon Šumavy. Pramení v Železnorudské hornatině, na severním svahu
hory Pancíř (1214 m) v nadmořské výšce 1090 m. Zdrojová oblast a nejhořejší tok Křemelné jsou zde chráněny jako část
přírodní rezervace Prameniště. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován
Vchynicko-Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné a Rejštejna.
Divoká horská řeka si podnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují
vzácné druhy rostlin i zvláště
chráněné druhy živočichů. Nejen ve Vydře ale snad ještě více v Křemelné loví
vydra říční. Můžeme zde pozorovat na vodě závislé ptáky jako skorce vodního,
ledňáčka říčního a mnoho dalších.
Přístup lidí do
kaňonu Křemelné je omezen, aby se zde mohla vyvíjet jedinečná fauna bez vyrušování všudypřítomnými lidmi. V rámci
vycházek do šumavské divočiny tam můžete opatrně s průvodcem nahlédnout. Jde o
náročnou trasu po nerovném povrchu, přes kameny, s přelézáním padlých stromů a fyzicky náročným klesáním a stoupáním do a pak z kaňonu Křemelné. Říčka se kousek od
Čeňkovy Pily vlévá do Vydry, z jejich soutoku potom vzniká
řeka Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Rybáři zde mohou ulovit nejčastějhi
pstruha potočního či
lipana podhorního. Řeka je od 3m do 10 m široká s pěknými zákoutími a spousty tůní s hloubkou kolem 3 m.