TURISTICKÉ TIPY A RADY:

O Luhačovicích

www.luhacovice.cz

Město Luhačovice leží v jihovýchodní části České republiky, ve Zlínském kraji. Rozkládá se v údolí, jehož nadmořská výška je minimálně 250 m n. m. Severozápadní okraj údolí tvoří svahy Malé Kamenné, jihovýchodní část je tvořena zalesněným vrcholem Obětové (511 m n. m.), jižní část kotliny je obklopena pahorky Velké Kamenné (385 m n. m.), Solné (451 m n..m.), Zálužné (446 m n. m.), Lužné (428 m n. m.) a Ovčírny (429 m n. m.). Všechny tyto kopce jsou součástí Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Nejvyšším vrcholem v luhačovické oblasti je Komonec, vysoký 672 m n. m. Východní a jihovýchodní část okolí Luhačovic je součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

Luhačovickým údolím protéká říčka Horní Olšava zvaná také Šťavnice nebo Ščavnica. Pramení na Valašskokloboucku pod kopcem Klokočí (662 m. n. m.) severně od obce Slopné. V roce 1928 byla na jejím toku, asi 2 km od centra lázní, dobudována údolní přehrada. Zachycuje nenadálé přívaly vod a chrání lázeňské náměstí před dříve tak častými povodněmi. Poblíž vrchu Jestřabí ústí do Horní Olšavy zleva potok Gáborka a o něco níže Pozlovický potok.

Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochlorido- sodných kyselek a jeden sirný pramen. Každou hodinu se zde na povrch dostává 15 tisíc litrů minerální vody, obsahující velké množství rozpuštěných minerálních látek, zejména sodík, vápník, hořčík, chlór, bróm, jód, kyselinu uhličitou, rozpuštěný oxid uhličitý. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 - 12 °C. Nejznámější prameny, tvořící často cíl mnoha vycházek a povinnou zastávku lázeňských hostů, jsou Vincentka, Aloiska,Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa.

Městská plovárna Luhačovice

http://www.plovarnaluhacovice.cz/

sice není klasický aquapark s tobogány a skluzavkami, ale nabízí 25 m dlouhý bazén se čtyřmi dráhami, zážitkový bazén se skákacím zálivem, chrliči, masážními tryskami,lehátky, bublery a opravdu divokou řekou. Děti se mohou vyřádit v dětském bazénku s bublinkou a vodním ježkem.

Městská plovárna Luhačovice
Solné 1090
763 26 Luhačovice
tel.: 733 710 355

Architektura Dušana Jurkoviče

Jedinečné přírodní prostředí Luhačovic inspirovalo architekta Dušana Jurkoviče k vytvoření zcela unikátního souboru staveb ve stylu lidové secese. V letech 1902–1914 zde zásadně ovlivnil vzhled jednotlivých budov i celý urbanismus luhačovických lázní.

Jurkovičův dům

Je to jedna z prvních staveb, kterou Jurkovič v tomto malebném městečku vytvořil. V roce 1902 provedl základní přestavbu "Janova domu" z 18. století. Tyto dvě staré budovy spojil do jednoho celku, nadstavil o další patro a podkroví. Opatřil celou budovu vně i uvnitř pestrobarevnou malbou. Ve své době byl nazýván barevnou pohádkou, v současné době je tento dům dominantou a nejkrásnější stavbou v Luhačovicích. Dům byl pojmenován po hraběti Janu Serenyim a v roce 1947 pojmenován po svém stvořiteli D. Jurkovičovi. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce této nejcennější budovy lázeňského parku, služby byly doplněny o bazén, saunu a restauraci pro ubytované hosty.

Chaloupka

Na svůj náklad provedl v roce 1902 Jurkovič rekonstrukci Kuchyňského domu na obytnou vilku stojící v lesnatém svahu nad Janovým domem nazvanou Chaloupka. Zděné přízemí architekt zkombinoval se srubovou dřevěnou nadstavbou s balkóny. Střecha se zalomenými vikýři a štíty podobně jako Jurkovičův dům silně rozvíjí prvky karpatské architektury. Chaloupka je velmi pěknou stavbou, která slouží jako ubytovací kapacita.

Jestřabí

Byla postavena v roce 1903 podle projektů D. Jurkoviče jako nová stavba. Volně stojící vilka, která má ráz bloku s příčně rozvinutými křídly po stranách, je komponovaná téměř symetricky. V současnosti slouží jako komfortní lázeňský hotel se stylově zařízenými jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji.

Hudební pavilon

Byl postaven v roce 1903 podle návrhů D. Jurkoviče. Původně byl navržen pro lázeňský orchestr a umístěn na Lázeňském náměstí u Janova domu. Nyní stojí poblíž vily Jestřabí. Hudební altán vypadá, jakoby stál na "kuří noze". Za dávných časů se v něm k poslechu hrálo každý den. V létě je využívám ke koncertům a odpočinku.

Vodoléčebný ústav

Dušan Jurkovič ho přeměnil v roce 1909 z Jestřabského mlýna. Při přestavbě nezasahoval hlouběji do podstaty existující stavby (tato měla kamenné přízemí a poschodí ze sušených cihel), poschodí však zvedl hrázděnou nadstavbou a budovu sjednotil střechou.

Sluneční lázně

J

Jurkovič postavil v roce 1903 Sluneční lázně, složené ze vstupní budovy a otevřených kabinek s bílými plachtovými závěsy umístěnými po stranách bazénu. Na terasách plovárny bývala vkusná dřevěná lehátka a vedle léčebného ústavu bylo postaveno hřiště pro volejbal, ping-pong, gymnastické nářadí a dětské kolotoče, v těchto místech se konaly vyhlášené plavecké závody. Dnes plovárna již neslouží svému účelu. Vstupní objekt a šatny jsou památkově chráněny, v současné době je celý objekt zakonzervován. V letních měsících se konají prohlídky této unikátní stavby.

Vila Vlastimila

Postavil ji architekt Dušan Jurkovič v roce 1903 a byla jednou z prvních staveb, která dala impuls k výstavbě Pražské čtvrti. Jurkovič ji postavil pro svého známého, maséra F. Pospíšila. V Jurkovičově tvorbě znamenala Vlastimila miniaturní model k postavení jeho vlastní vily v Brně-Žabovřeskách. V roce 1904 - 1905 ve Vlastimile promýšlel svou operu "Osud" Leoš Janáček. Po vypuknutí první světové války ve vile strávil několik dní. V roce 1916 přijel do vily spolu s operní pěvkyní Gabrielovou Horvátovou a o rok později zde napsal "Zápisník zmizelého". Pražská čtvrť byla nejoblíbenějším a také nejplodnějším místem jeho luhačovických letních pobytů.

Slovácká búda

Byla původní, jednou z posledních, ale i přesto originální stavbou D. Jurkoviče z roku 1906 (byla postavena podle jeho projektů). Ve Slovácké búdě se scházeli čeští a slovenští žurnalisté, spisovatelé i politici. V letních měsících sloužila jako restaurace a vinárna, na letní zahrádce za "bílého dne" hrávala dechovka a bylo málo těch, kteří by neodolali a nezatančili si. Koncem roku 2002 Slováckou búdu zničil požár.

Mlékárna

Byla postavena podle projektů D. Jurkoviče v roce 1902. Kombinovala kamennou podezdívku s dřevěnou konstrukcí stavby. Při konstrukci oblouků a výplní zábradlí využil Jurkovič dekorativní efekt ohnutých samorostů a větví. Místo ní byla postavena v letech 1926 Guthova mlékárna, dnešní divadelní restaurace (arch. Kopřiva).

Původní dřevěný Inhalační pavilon

Byl postaven podle projektů D. Jurkoviče na počátku 20. století, v letech 1922 - 1923 byla stavba zbourána a postaveno nové inhalatorium s kloktárnami, inhalačními sály a s pneumatickými komorami (arch. Skřivánek). Svými službami se stalo jedním z nejlepších zařízení v Evropě.

ZOO Zlín a zámek Lešná patří k nejkrásnějším místům celé Moravy

Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

Správní budova číslo 21 Baťových závodů, dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací.

Co Zlín nabízí?

Co musíte vidět ve Zlíně

Inspirací pro tovární i obytné čtvrtě Baťova impéria se ve třicátých letech 20. století stala soudobá výstavba v USA. V té době vznikla i Jednadvacítka, tedy 21. správní budova Baťových závodů, jedna z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou je kancelář ve výtahu, která ovšem nesloužila jedinému člověku, ale používali ji různí manažeři a šéfové, kteří jezdili do jednotlivých pater a šetřili tak čas svých podřízených. Ačkoli v Jednadvacítce sídlí Krajský úřad, jste srdečně zváni na prohlídku!

Koho byste měli znát ze současného Zlína

Eva Jiřičná (*1939) je česká světoznámá architektka a designérka, žijící ve Velké Británii. Zlínská rodačka se do svého města "vrátila" díky dvěma stavbám, které navzdory oválným tvarům dokonale ladí se starou zástavbou – ostatně obě budovy stojí na místě původních Masarykových škol z předválečné doby. V Univerzitním centru s multimediální knihovnou sídlí rektorát Univerzity Tomáše Bati, sousední Kongresové centrum slouží především jako nové sídlo pro zlínskou Filharmonii Bohuslava Martinů.

Cestovatelská potěšení města obuvi

Kdo má rád kuriozity, tomu se bude líbit Obuvnické muzeum; k vidění jsou například miniaturní střevíčky z feudální Číny, kolekce atamanských bot i opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů. Oblíbeným výletním cílem je Zoo Zlín-Lešná, členěná podle jednotlivých kontinentů; během jediného dne tak procestujete Afriku, Asii, Austrálii i Ameriku. Milovníky historie potěší prohlídka historických interiérů hradu ve Zlíně-Malenovicích, kde program zpestřují koncerty, šermíři a noční prohlídky.

 

Vizovické vrchy – nejvyšší část Vizovické pahorkatiny

Vizovické vrchy nabízejí bohaté možnosti trávení letní i zimní dovolené milovníkům přírodních krás, historie a památek, kultury i aktivního odpočinku.

KROMĚŘÍŽ:

Kroměříž je nádherné město, zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, které vás zaujme na první pohled.

Doporučujeme webové stránky: http://www.mesto-kromeriz.cz/mistatyp.asp?typ=51&modul=navstevnik&map=19

 

Kroměříž
Stejně jako většina velkých měst, tak byla i Kroměříž založena jako tržní osada na křižovatce obchodních cest. V době církevní kolonizace se stala v první čtvrtině 12. století majetkem olomouckých biskupů. Rostoucí ves byla v druhé polovině 13. století povýšena na město. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale dočkalo se velkorysé obnovy. Mezníkem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, kdy pokrok ruku v ruce s vlastním úsilím jejích obyvatel vynesl Kroměříž k nejvyšším metám duchovní kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů také díky historickým zahradám a arcibiskupskému Arcibiskupskému zámku, jež byly zapsány do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město je každoročním dějištěm i pořadatelem hudebních festivalů, výstav, konferencí, kongresů a sympozií.

Arcibiskupský zámek a zahrady
Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsány v roce 1998.
Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a vybaveny množstvím původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Obrazárna uchovává díla předních evropských malířů 15.-18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století byla přeměněna na barokní zahradu a stala se jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Geometricky pravidelná je Květná zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů. Za pozornost stojí Lví kašna a kašna Tritonů.

Možná nevíte, že...
Olomoučtí biskupové razili vlastní mince a kardinál Dietrichstein k tomuto účelu zřídil nedaleko zámku novou mincovnu. Od roku 1614 se tu nejprve razily groše, tolary a dukáty a v 70. letech 17. století tu byla vyrobena i první zlatá medaile. Od té doby zde spatřilo světlo světa mnoho dalších portrétních, intronizačních, odpustkových a příležitostních medailí. Všechny zdejší ražby byly v průběhu staletí shromaždovány a jsou dnes k vidění v expozici kroměřížského zámku. Po vatikánské se jedná o druhou největší sbírku na světě.

 

Arcibiskupský zámek Kroměříž - rezidence olomouckých biskupů

http://www.zamek-kromeriz.cz/

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou města. Jeho vznik a vývoj je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13.století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů a sídlem jejich manské organizace. Současná podoba budovy pochází z let 1664 - 95, kdy byl zámek za biskupa Karla Lichtenštejna - Kastelkorna po třicetileté válce znovu vystavěnpodle návrhů architekta Filiberta Luchesea Pietra Giovanniho Tencally. 

Mobiliář a výzdoba interiérů pocházejí až z druhé poloviny 18. století. Velmi významná je i galerie, která představuje díla evropských malířů 15. - 18. století (Veronese, van Dyck, Hans von Aachen, Cranach). Světoznámá je především obrazárna, která představuje díla evropských malířů 15. - 18. století. Uchváceni budete především nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie, a to dílem Tiziana Vecelliho - Apollon a Marsyas. Velmi známá je zámecká knihovna, která obsahuje na 88 tisíc svazků, a hudební archiv s více než 6000 barokními skladbami. Reprezentační i obytné prostory kroměřížského zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům střední Evropy.

V zámku můžete navštívit také Arcidiecézní muzeum, kde si v současné době prohlédnete dvě expozice -Zahradní umění a Kabinet hudby. Mimo to se na zámku v roce 2013 otevřelo Národního centrum zahradní kultury - moderní vstupní expozice, včetně zázemí a služeb. Část prostor je věnována prodeji suvenýrů, odborných a propagačních tiskovin a publikací. Nechybí ani úschovna zavazadel a možnost občerstvení. Rozsáhlá unikátní výstava zahradního umění dává nahlédnout do plánů, kreseb nebo sochy kroměřížských zahrad i předních evropských areálů, nechybí ani atraktivními modely.

Historie a UNESCO

Zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek zaujímá výjimečné postavení mezi předními moravskými památkami. Po celou dobu své existence byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, jímž sloužil především jako letní rezidence.

Kontakt: Sněmovní náměstí 1, Kroměříž

pevná linka: 573 502 011

Provozní doba: duben 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

květen 9.00 - 17.00 hod

červen 9.00 - 17.00 hod

červenec 9.00 - 18.00 hod

srpen 9.00 - 18.00 hod

září 9.00 - 17.00 hod

říjen 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

 

Podzámecká zahrada

http://www.zamek-kromeriz.cz/zahrady/podzamecka-zahrada/

Původně byla jen zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem na prostorách k řece Moravě. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o velikosti 64 ha, využívající provedené regulace řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. Bohatým využitím vodní složky (potůčky, rybníky), botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon,Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcib.Rudolfa Jana, busta arcib.Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům.

 

Kontakt: vedle zámku (hlavní vstup), dále z ulice Vejvanovského a z ulice Na Kopečku

pevná linka: 573 502 011

Provozní doba: Volný vstup zdarma v době otevření (v létě 7-19 hod, v zimě 7-16 hod - vyvěšeno na jednotlivých vstupech). V deštivém či větrném počasí uzavřena. Do zahrady je zákaz vstupu se psy.

 

 

Biskupská mincovna

Jediná dochovaná mincovna na území Moravy

(historická památka I. kategorie)

 

Kontakt: Na Sladovnách, Kroměříž

pevná linka: 573 334 890

Provozní doba: květen - září od 9,00-17,00, denně mimo pondělí

 

 

Květná zahrada v Kroměříži - půvabný Libosad

http://www.zamek-kromeriz.cz/zahrady/kvetna-zahrada/

Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami půvabnou pozdně renesanční zahradu. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám návštěvníků.

Na 16 ha byla vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů. Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století tvoří Čestný dvůr klasicistního typu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý a Tropický skleník).

Celý komplex byl v roce 1998 pro svou dochovalou historickou i slohovou autenticitu architektury i krajinných a zahradních úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě jako příkladný soubor ovlivňující rozvoj krajinářské architektury v Evropě, zapsán na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Ke Květné zahradě v Kroměříži se dostanete z Náměstí Míru, ulicí Generála Svobody a cca po 300 m dojdete k nynějšímu hlavnímu vchodu.

Komfort zejména zrakově postižených návštěvníků zámecké Květné zahrady v Kroměříži vylepší nový, unikátní informační a naváděcí systém DINASYS. Turisté, kteří dávají přednost prohlídce s osobní účastí průvodce, mohou mimo to využívat stálou průvodcovskou službu. Ta je v Květné zahradě k dispozici každý den během hlavní návštěvnické sezóny.