Katakomby připomínají nejen historii města a jezuitského řádu, lze v nich pohlédnout do tváří těch, jejichž životy a činy se podílely na vytvoření dodnes viditelné tváře Klatov, k níž patří kostel, kolej, seminář a škola. Katakomby byly budovány jako součást stavby kostela. V létech 1676 – 1783 do nich bylo uloženo k věčnému spánku více než 200 zemřelých. V roce 1784 panovník Josef II zakázal pohřbívání v kryptách, a tak posledním zde pohřbeným se stal v roce 1783 Antonín Weichs. Zřejmě nejznámějším z pohřbených jePater Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v 1. polovině 17. století.

Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem. Každá rakev byla označena olověnou identifikační destičkou. Působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů došlo k jejich postupnému vysušení – k mumifikaci – tak, že dnes váží 8 – 10 kg. Větrací systém, jenž ústil až na střeše kostela, zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu.

Po dlouhá léta byla těla prakticky nedotčena. Při opravě střechy jezuitského kostela ve 30. letech 20. století zasypali dělníci stavebním odpadem větrací šachty a kanály, které stoupaly zdivem pilířů až pod střešní římsu. Tím se zcela změnilo prostředí ve sklepení a převážná část mumií se rozpadla. Celkem 140 zničených mumií bylo v roce 1937 pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. Místo uložení ostatků připomíná pamětní kámen s textem.

Dnes mohou návštěvníci v klatovských katakombách zhlédnout 30 mumifikovaných těl, 7 dalších je uloženo ve veřejnosti nepřístupné části krypt. Všechna těla jsou předmětem péče konzervátorů, i klimatické podmínky krypt se stará klimatolog. Větším organizovaným skupinám doporučujeme telefonicky domluvit návštěvu předem.

Krypta klatovských katakomb prošla v roce 2011 rekonstrukcí a od 26. listopadu 2011 je opět přístupná veřejnosti. V části rozlehlého podzemí vznikla nová expozice, kde se dozvíte o Klatovech doby barokní, o jezuitech a o tom, že zde bylo jezuitské gymnázium, které mělo tehdy neuvěřitelných 310 studentů.

První prohlídková trasa seznamuje návštěvníka s historickým vývojem objektu a reprezentačními prostorami hradu. Instalace místností přibližuje představu života panstva na šlechtickém sídle v 16. století. Interiéry nabízí architekturu pozdní gotiky s novátorskými prvky nastávající renesance. Jedním z nejlépe dochovaných pozdně gotických interiérů hradu je kaple Nanebevzetí Panny Marie s freskou sv. Jiří a sbírkou gotických plastik, kde je možné si objednat svatební obřad. V tanečním sále je instalován malovaný renesanční kazetový strop. Součástí prohlídky je také hradní zbrojnice s ukázkami zbraní. V předhradí, v prostorách bývalé stáje, je spolu s pokladnou otevřen výstavní sál, kde se konají periodické historické expozice.

Druhá prohlídková trasa doplňuje expozici o pohled především na provozní zázemí hradu a zavádí návštěvníka do míst každodenního života s prohlídkou hradní kuchyně. Podíváte se také do hejtmanské kanceláře, prostoru pro dámy - fraucimor nebo do strážnice. Prohlídkové okruhy hradních interiérů jsou obměněny novým zařízením. Novinkou jsou např. nástěnná tapisérie a klekátko, které jsou součástí expozice ložnice hradní paní. 

Hrad nabízí také prohlídky pro neslyšící a prohlídky mimo otevírací dobu. Tyto prohlídky je nutné předem objednat. Nejmenší návštěvníky jistě potěší výstava draků a drakobijců.

Nejvýše položená botanická zahrada v ČR v Prášilec

Vintířova stezka – pěšky i po vodě

Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.

Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.