Bechyně je skvělou základnou pro poznávání Jižních Čech a Blatska.
Původně knížecí hradiště v Bechyni, zmiňované již v 9. století, stojí na nejjižnějším skalním výběžku nad soutokem říčky Smutná a řeky Lužnice. Z majetku pražských biskupů "pustou horu Bechyni" získal před rokem 1268 král Přemysl Otakar II. a vybudoval zde kamenný hrad. Za krále Jana Lucemburského v předhradí bylo založeno město, roku 1323 obehnané hradbami. K mohutnému opevnění hradu došlo v 15. století.
Z nejstaršího sídla, přestavovaného zejména v roce 1477 a pak v letech 1510 až 1527, jsou podnes dochovány části dvou podélných staveb, spojených příčným křídlem, jež bylo v době renesance připojeno k nově vybudovanému tzv. Vokovu zámku. Čtvrté křídlo, ukončující jižní stranu nádvoří, bylo v roce 1791 strženo.
Po éře Švamberků, majitelů Bechyně od roku 1530, tu v letech 1569 až 1596 vládl Petr Vok z Rožmberka, jenž zde měl svatbu (14. 2. 1580) s Kateřinou z Ludanic. Sňatkem Marie Terezie ze Šternberka roku 1715 s Janem Leopoldem hrabětem Paarem přechází Bechyně do majetku Paarů, kteří zde setrvali až do roku 1948, kdy zámek konfiskoval stát. Poté jej využívala ČAV. Po revoluci bylo panství v restituci navráceno a v současné době patří do majetku firmy se sídlem ve Vaduz (Lichtenštejnsko) Panství Bechyně SE/ Herrschaft Bechyne SE, kterýmž majitelem je Josef Šťáva.
Zámek a přilehlé nemovitosti a pozemky jsou v podstatě od roku 1994 nepřetržitě opravovány. Do roku 2007 uskutečnila společnost Panství Bechyně rekonstrukce a opravy za více než 210 milionů korun.
Prohlídky zámku se konají v těchto měsících, dnech a hodinách:
http://www.panstvi-bechyne.cz/zamek/prohlidky/
.
Bechyně
Slavná svými lázněmi, keramikou i polohou nad soutokem Lužnice a Smutné, taková je jihočeská Bechyně. O léčebných účincích přírodní slatiny z nedalekých blat se vědělo už před čtyřmi sty lety. V první polovině 18. století tu vznikly lázně, k návštěvě láká zámek a ojedinělé muzeum turistiky.
K bechyňskému zámku patří galerie a pivovar
Toužíte nahlédnout do
soukromí renesančního velmože Petra Voka z Rožmberka, posledního představitele slavného šlechtického rodu? Pak musíte navštívit
bechyňský zámek. V zámecké sýpce si prohlédněte
muzeum Vladimíra Preclíka, expozice keramiky v bývalém zámeckém pivovaru je součástí
Alšovy jihočeské galerie a představí vám to nejlepší, co vzniklo při mezinárodních keramických sympoziích. Za vidění stojí také historická opevněná část města s
gotickým františkánským klášterem.
Na výlet s Křižíkovou Elinkou
Při výletu do Bechyně se musíte seznámit se dvěma technickými památkami. Tou starší je takzvaná
Elinka, nejstarší meziměstská elektrická dráha ve střední Evropě. Železniční trať z Tábora do Bechyně je dílem
vynálezce Františka Křižíka a v roce 2013 oslavila sto let od zahájení provozu. Druhou památkou je
most z roku 1928, který si ladností a dokonalostí svých tvarů vysloužil označení
Bechyňská Duha. Otvírá se z něj krásný pohled na město i zámek a zdobí nejednu bechyňskou pohlednici.
,
Židova strouha - romantické údolí nedaleko Bechyně
Romantické kaňonovité údolí potoka s názvem Židova strouha patří k nejromantičtějším místům v Čechách. Při ústí do Lužnice lemují Židovu strouhu mohutné skalní masivy. V roce 1988 byl kaňon vyhlášen přírodní památkou.
Přibližně 20 km dlouhá Židova strouha pramení nedaleko vesnice Bzí. Pod Bechyní vytváří
romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi a vlévá se do
Lužnice. Právě jeho poslední úsek je nejkrásnější a má neopakovatelnou atmosféru. Vede jím žlutá turistická značka, která od soutoku pokračuje dál až do
Bechyně.
Své
jméno získal kaňon po Židech, kteří se v nepřístupných stráních schovávali, když byli vypovězeni z Čech za vlády českého krále Vratislava II.
.
Rožmberský hrad v Soběslavi
Zašlou slávou středověku v Soběslavi na Táborsku je Rožmberský hrad, založený v druhé polovině 14. století Jindřichem z Rožmberka. Hrad jako většina dalších památek ožívá především v letním období. Po rekonstrukci je zde také nová knihovna se zhruba 35.000 svazky.
Na hradu byl přechodně vězněn v roce 1394 český král Václav IV. Hrad se podstatně lišil od obranných hradů na skalních útvarech i od hradů obklopených vodou. Byl sídlem purkrabího. Za husitských válek byl dvakrát vypálen - v letech 1421 a 1435, kdy byla zničena jeho původní podoba. Hrad i celá původní část města byly obehnány hradbami zdobenými čtyřmi baštami a vodním příkopem.
S hradním palácem je spojena okrouhlá věž Hláska, která je ve sklepní místnosti zaklenuta hvězdicovitou klenbou. V prvním patře byla s palácem spojena padacím mostem. V 18. století byl hrad přeměněn v pivovar. V jižní části hradní budovy, kde bývala Rožmberská škola založená Petrem Vokem z Rožmberka, je dnes kulturní dům.
.
Husitské muzeum - za Husity a čokoládou do Tábora
http://www.husitskemuzeum.cz/
http://www.cokomuzeum.cz/
Jednou z nejvýznamnějších památek pozdní gotiky v českých městech je radnice v jihočeském Táboře. Sály radnice dnes slouží Husitskému muzeu, které zde nabízí prohlídku stálých expozic týkajících se husitství, v přízemí budovy je vstup do sítě podzemních chodeb.
Rozsáhlé sklepy z 15. a 16. stol. byly vyhloubeny ve skalním podloží v hloubce až 16 metrů a jsou zajímavou technickou památkou pozdního středověku. Prohlídková trasa má délku přibližně 500 metrů a vznikla roku 1947 propojením sklepů pod Žižkovým náměstím. Vstup je ze staré radnice.
Galerie výtvarného umění, otevřená roku 1992, představuje v pěti sálech umělecká díla zpracovávající husitské náměty od významných osobností českého výtvarného umění a regionální tvorby 17. a 20. století, mimo jiné V. Hollara, J. V. Myslbeka, M. Alše, Fr. Bílka, K. Valtra a dalších. Součástí prohlídky je radniční gotický sál, který je třetí největší svého druhu v ČR. Raritou radniční budovy je orloj na její věži. Má 24 hodinový ciferník s jedinou hodinovou ručičkou.
Kromě budovy radnice muzeum spravuje expozice v dalších objektech. Výhled na město Tábor nabízí věž Kotnov. Ta je dominantní památkou na hrad, který zanikl požárem roku 1532 a na jeho zbytcích byl v letech 1612 - 1613 vybudován pivovar. K hradní věži přiléhá jediná dosud stojící městská brána, zvaná Bechyňská. Zde si návštěvník může prohlédnout stálou expozici muzea Život a práce středověké společnosti. Experimentální archeologická expozice se vztahuje k období konce středověku (13. – 16. stol.) a představuje život sociálního prostředí vesnice, města, šlechty a církve. Prostorové výjevy ze života využívají současně archeologické nálezy a jejich rekonstrukce spolu s obrazovými panely. Grafický kabinet muzea umístěný ve třetím patře slouží ke krátkodobým výstavám.
Pracoviště táborského muzea sídlí v augustiniánském klášteře, kostele Narození Panny Marie z let 1642 – 1666.
.
Pražský Karlův most je asi nejslavnější kamenný most v Česku, ale raně gotický kamenný most v Písku s barokními sochami je ještě o něco starší. Písecký most vznikl během druhé poloviny 13. století a dnes přes něj vede oblíbená městská pěší zóna.
Most byl postaven jako
součást Zlaté stezky na příkaz krále Přemysla Otakara II. královskou písecko-zvíkovskou stavební hutí. První písemné záznamy o něm pocházejí až z roku 1348, kdy se o něm zmiňuje Karel IV. Ten výnosem nařídil, aby
pokuty vybírané ve městě byly používány
na jeho údržbu. Zajímavostí je, že byl
stavěn na suchu. Až po jeho dostavbě byla řeka uměle převedena do nového koryta, které procházelo pod mostem. Most se stal důležitou spojnicí na solné stezce, která spojovala baltské oblasti se Středomořím.
Na mostě můžeme vidět pískovcové
repliky barokních soch ve čtyřech sousoších, a to sousoší Kalvárie z 18. století, kříž s Kristem, sousoší Jana Nepomuckého s anděly a sochy Sv. Anny Samotřetí a sv. Antonína Paduánského.
Ti, kteří mají rádi koně by se měli vypravit na prohlídku historického Zemského hřebčince, postaveného v tudorovském slohu na přelomu 19. a 20. století.
.
Elektrárna královského města Písku
Elektrárna královského města Písku vznikla na místě bývalého Podskalského mlýna na doporučení vynálezce Františka Křižíka.
Když se večer 23. června 1887 zásluhou elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka v centru města rozsvítilo několik obloukových lamp poháněných dynamem na parní pohon, Písek se navždy zapsal do dějin jako jedno z prvních měst v Česku se stálým veřejným elektrickým osvětlením. Provizorní pohon tehdy zajišťovala lokomobila, ale už o rok později si písečtí měšťané zřídili v budově bývalého Podskalského mlýna zbrusu novou vodní elektrárnu, dnes nejstarší tuzemské zařízení svého druhu. Vodní kolo, které zpočátku pohánělo dynama k výrobě proudu, nahradily v roce 1901 dvě Francisovy turbíny.
Po rozsáhlé rekonstrukci byla elektrárna znovu v roce 1994 uvedena do provozu a v červnu 1997 při příležitosti 110. výročí rozsvícení první žárovky v Písku mohli první návštěvníci nahlédnout do muzea osvětlování města, kde je k vidění staré a dosud funkční zařízení.
.
Památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí
http://www.husitskemuzeum.cz/
Památník dr. Edvarda Beneše, prezidenta republiky je věnován státnickému dílu a demokratickému odkazu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše a zároveň jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí.
Vedle expozice s průřezem státnického působení Edvarda Beneše a
rodinného života manželů Benešových v Sezimově Ústí zaujme pozornost návštěvníků projekce originálních dokumentárních filmů.
Velkoplošná projekce nabízí
devět nově vyrobených dokumentárních filmů, které můžete zhlédnout dle vlastního výběru. Filmy zpracovávají životopis a etapy politického a společenského působení dr. Edvarda Beneše, je zde díl věnovaný životu v
sezimoústecké vile a také
dokument o historickém Sezimově Ústí a zdejších archeologických výzkumech.
V tématicky členěných vitrínách je použit názorný dokumentační materiál. Vystavený
umělecký nábytek a další
autentické předměty z mobiliáře vily pocházejí z odkazu Hany Benešové.
