HOTEL BESEDA**
Krásná Lípa
PŘÍMO V CENTRU NÁRODNÍHO PARKU -
NAVŠTIVTE PRAVČICKOU BRÁNU, TOLŠTEJN, BRTNICKÉ VODOPÁDY, KRÁSNÉ
PÍSKOVCOVÉ ÚTVARY U NÁS I ÚDOLÍ KŘINICE V NĚMECKU.
VÝLETNÍCH CÍLŮ JE NEPŘEBERNĚ MNOHO!
KUPTE SI 2 VOUCHERY A MÁTE TÝDENNÍ DOVOLENOU!
HOTEL BESEDA**
Hotel Beseda se nachází na náměstí v Krásné Lípě v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. V okolí hotelu jsou přilehlé oblasti, kde každá z nich je něčím výjimečná.
Hotel Beseda má kapacitu 36 lůžek. Z toho jsou zde 2 jednolůžkové pokoje, 16 dvoulůžkových pokojů a 2 apartmány. Všechny pokoje mají vlastní sociální zařízení (koupelna se sprchou + WC).
V hotelu je restaurace s kapacitou 75 míst, která nabízí výbornou mezinárodní a českou kuchyni a čepují zde Kozla a Plzeňský Prazdroj. V restauraci je zajištěno stravování hostů s možností snídaní, polopenze i plné penze.
možnost zapůjčení kol přímo v hotelu cena 300,-Kč na den
NOVINKA: turistické autobusy,které začínají jezdit od června do října po národním parku České Švýcarsko.
hotel v zimním období prošel částečnou rekonstrukcí pokojů, restaurace a recepce
U hotelu je kryté i nekryté parkoviště. Domácím zvířatům vstup po dohodě povolen. Hotel je vzdálen od autobusové zastávky 50 m a od vlakového nádraží 800 m.
Kontakt:
HOTEL BESEDA***
Křinické náměstí 252/2,
40746 Krásná Lípa
Rezervace od 8 do 16 hodin na
tel: +420 724 099 920
E-mail: hotelbeseda@seznam.cz
www.besedahotel.cz
.
POLOHA:
POLOHA NA MAPĚ
.
Jarní a letní balíček v Hotelu BESEDA** obsahuje:
3x ubytování v dvoulůžkovém pokoji s příslušenstvím pro 2
3x kontinentální snídani pro 2
3x večeři pro 2
1x zdarma hodina "falešného patchworku"
zdarma parkování před hotelem, úschova jízdních kol a wifi v restauraci
Platnost od 1.4.-31.8.2015 (nutná rezervace)
Dítě do 3 let bez nároku na lůžko a stravu zdarma
Dítě 3-10 let za příplatek 550 Kč/pobyt včetně polopenze - v hotelu
Dítě 10,1 nebo dospělá lichá osoba 1200 Kč/pobyt včetně polopenze - v hotelu
Možný pejsek malých ras za příplatek 500 Kč/pobyt - v hoteu
"POSKYTOVATEL"
(Dodavatel slevy - provozovatel hotelu):
MICHAL REISEN, s.r.o.
IČO 64048390
Křinické náměstí 2
40746 Krásná Lípa
Turistické zajímavosti - jen namátkou
www.ceskosaske-svycarsko.cz
V našem krásném Národním parku můžete navštívit spoustu
jedinečných pískovcových útvarů (např. soutěsky řeky Kamenice,
Pravčickou bránu atd.)
http://www.ceskosaske-svycarsko.cz/turisticke-zajimavosti.html
Pravčická brána - symbol Národního parku České Švýcarsko
Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší.
Pravčická brána je považována za nejkrásnější přírodní útvar
Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Návštěvníci mohou obdivovat její krásu z okolních vyhlídek nebo posedět přímo pod tímto pískovcovým gigantem. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček
Sokolí hnízdo. Vybudován byl r.1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází
muzeum národního parku. V přízemí se dochovala stylová
restaurace vyzdobená původními malbami.
Od místa vstupu k Pravčické bráně se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky tyčící se vysoko nad korunami stromů, odkud můžete pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Za pěkného počasí lze dohlédnout až na
Děčínský Sněžník. Z Pravčické brány vede také nádherná cesta (jedna z přístupových cest cca 6 km dlouhá) s působivými scenériemi až na Mezní louku.
Hrad Tolštejn - nejlépe zachovaná zřícenina Lužických hor
Tolštejn je dnes zříceninou středověkého hradu v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který se poprvé připomíná roku 1337. Každý rok v květnu se pořádají přímo na hradě i v podhradí Tolštejnské slavnosti, kterými je v regionu zahájena turistická sezóna.
Hrad byl vybudován na ochranu cesty z Čech do Lužice a ve své době byl významným a mocným opevněním. Prvními vlastníky byli Vartenberkové, přibližně až do roku 1402, kdy se hrad stal majetkem pánů z Dubé, kteří tak celé tolštejnské panství začlenili mezi své ohromné državy na severu Čech. V roce 1481 získali panství i s hradem Šlejnicové ze Saska (Jiří Šlejnic v roce 1548 založil dnešní Jiřetín pod Jedlovou). Po roce 1587 se v držení hradu vystřídalo několik majitelů až v období třicetileté války roku 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Zcela vyhořelý hrad už nebyl nikdy obnoven.
V roce 1865 byla zde postavena hradní restaurace ve švýcarském stylu, kterou tu po tři generace vedl rod Münzbergů. Samotnou restauraci se podařilo rekonstruovat a otevřít na podzim roku 2002. Od roku 1996 se díky iniciativě jiřetínské radnice obnovil zájem o záchranu hradní zříceniny s tím, že se již z velké části podařilo zastavit devastaci a dokonce některé hradby přistavět.
Hrad Tolštejn byl vybudován na strmém skalnatém vršku s dvojicí vypreparovaných znělcových sopouchů. Z původního horního hradu, který stával na severním úpatí vrcholových skal, se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva nad bývalou restaurací. K nejstarší části gotického hradu patří zbytky hradeb na západním okraji mezi severní věží a vrcholovými skalami, které byly spojeny zdí a lávkou a sloužily jako pozorovací hláska. Místy jsou ještě patrné stupně schodiště (tzv. jezdecké schody) vedoucí od bývalé restaurace k jihovýchodu. Z vrcholu, přístupného po železném schodišti, je pěkný výhled do okolí na Lužické hory a do údolí na Jiřetín, Horní a Dolní Podluží a Varnsdorf, za nimiž jsou na obzoru vrchy Šluknovské pahorkatiny a Lužice.
.
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.
Na území CHKO,
převážně v části na pravém břehu Labe, se nachází
řada přírodních rezervací a památek. Součástí rozsáhlé chráněnné krajiné oblasti je
Národní park České Švýcarsko i
Tiské stěny. Labské pískovce jsou oblíbeným místem turistů a horolezců, kteří na pískovcových věžích často trénují. Jsou zde
jedinečné rozsáhlé lesy i poměrně relativní klid. To umožňuje výskyt nejrůznějších druhů zvěře - jelenů, srnců, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř. Byl zde vysazen i
kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil
rys.
Oblast tvoří z největší části křídové druhohorní sedimenty. Pozdější sopečná činnost rozlámala až 1 km mocnou pískovcovou desku soustavou zlomů, po další milióny let byla tvářnost krajiny modelována nejrůznějšími erozivními silami. K základním tvarům území patří
údolí tvaru soutěsek a kaňonů, obklopené
věžemi a masivy místy
tvořícími skalní města - kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Nejkrásnější pohled na kaňon
řeky Labe se turistům otevírá z vyhlídkové
plošiny Belveder na Labské stráni. Mezi důležité přítoky Labe patří
říčka Kamenice, jejíž
soutěsky můžete proplout na výletních pramicích.
Nejvyšší horou Labských pískovců je
Vysoký Sněžník (726 m.n.m.). Nejnižším místem je pak údolí Labe v Hřensku (115 m.n.m.). Světoznámá je
Pravčická brána, přírodní skalní most klenoucí se ve výšce 16 metrů nad zemí. údolí. Z nejvýchodnější části Labských pískovců určitě stojí za zmínku
oblast Kyjova s říčkou Křinicí, kterým vede romantická stezka pro turisty i cykloturisty. Celé území Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce je zpřístupněno
sítí značených cest. Jedna z nejkrásnějších turistických tras vede
Jetřichovickými skalami a Hřenskem.
Brtnické ledopády – barevný zázrak Českého Švýcarska
Mezi Mikulášovicemi a Vlčí horou nedaleko obce Brtníky leží brtnické ledopády – útvary které už za první republiky jezdili obdivovat na saních bohatí Němci. Ledopády nevznikají tradičně, jako zmrzlé vodopády, aletvoří je voda z tajícího sněhu. Obyčejně se voda v pískovcových skalách vsákne, jako třeba ve skalních městech Českého ráje, nebo v Adršpašsko-teplických skalách, zde ale stéká po hraně skal, kde tvoří obrovské rampouchy. Ledopády nemusí narůst každý rok, důležitá je totiž souhra mrazu a tání sněhu – mráz nesmí přijít najednou, ale postupně, aby vždy část sněhu stihla odtát a zásobit ledopád vodou. Když voda stéká ze skal, splavuje zeminu, železité a křemičité písky a tím ledopády nádherně zbarvuje od žlutých tónů přes zelenou do hnědé a dokonce i černé barvy.
Brtnické ledopády nejsou však pouze jedním útvarem – v okolí Brtníků a údolí Vlčího potoka můžete obdivovat více než deset ledových kaskád nejrůznějších jmen. Trasa, kterou se můžete vydat, začíná u vlakové stanice Brtníky. Po červené turistické značce sejdete do Brtníků a pak dále po zelené Horní cestou. Ze zelené značky uhýbají krátké odbočky s cedulkami s názvy jednotlivých ledopádů, které značí Správa chráněné krajinné oblasti Českosaské Švýcarsko. Po cca 2 km cesty lesem uvidíte první ledopády Velkou a Malou kaskádu, dále po cestě dojdete k Oponě, ledovému skvostu s naoranžovělou barvou a výškou 8 m. Další odbočka zelené turistické značky vás zavede k Velkému pruskému táboru nebo zřícenině Brtnického hrádku. U něj se také nacházejí další ledopády s názvem Konírna, kde se nachází ty nejhnědší a nejoranžovější rampouchy v této oblasti. Pod Brtnickým hrádkem odbočte do Údolí Vlčího potoka, kde se pokocháte dalšími nádhernými ledopády jako je Betlém, Varhany, nebo Vlčí stěnka vysoká 2 m a 30 m široká, která zledovatí v celé délce i výšce. Opravdovým klenotem brtnických ledopádů je však Velký ledový sloup v jehož blízkosti lidé vypadají jako trpaslíci. Led se zde barví do různých tónů od bílé, přes žlutou až po hnědou. Podle toho jak rychle ledopád narůstá, jsou barvy sytější (pomalý nárůst) nebo světlejší (větší průtok vody). Nedaleko objevíte skalní amfiteátr s ledopádem Zámecký poklad. Do něj je ale obvykle z důvodu hnízdění chráněných ptáků vstup od druhé poloviny února zakázán. Posledním menším ledopádem na trase je Křepelčí stěnka. Cesta údolím vás opět dovede do Brtníků. Jestliže k vodopádům vyrazíte zrovna při oblevě, mějte se na pozoru – při vyšších teplotách hrozí odpadávání obřích rampouchů a zřícení velkých kusů ledu. Celý okruh měří asi 12 km. K ledopádům se každoročně, na přelomu ledna a února pořádá organizovaný pochod.
Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě
Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).
Z velké části park obepíná Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (vyhlášená v roce 1972), která tvoří spolu s národním parkem na české i saské straně a rovněž se sousední Chráněnou krajinnou oblastí Saské Švýcarsko (LSG Sächsische Schweiz) jednotný orografický celek nazývaný
Českosaské Švýcarsko(Sächsisch-Böhmische Schweiz) nebo
Labské pískovce (Elbsandsteingebirge). Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa.
Hlavním předmětem ochrany v parku je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Typické pro tuto oblast jsou skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory. Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko -
Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve
Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m).
Českosaské Švýcarsko a samotný národní park však není pouze
rozsáhlý komplex neosídlených lesů a skal, představující předmět ochrany. Neobyčejnou harmonii přírody zde dotváří četné památky lidové architektury roubených a hrázděných domů s podstávkou v obcích lemujících hranici národního parku.
Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např.
soutěsek Kamenice,
vyhlídek u Jetřichovic nebo přírodního skalního mostu -
Pravčické brány, který je dnes hlavní turistickou atrakcí a symbolem Českého Švýcarska.
- můžete navštívit nepříliš známou část pískovcových skalních útvarů
na saské straně (Malerweg)
- doporučuji z vlastní zkušenosti pevnost Koenigstein
- město Míšeň, "rodiště" míšeňského porcelánu
http://www.labskaplavebni.cz/
.
.
ROZHLEDNA NA STUDENCI
Snad vás potěší, že rozhledna je celoročně volně přístupná a tudíž bez nutnosti platit vstupné.
Prosíme všechny návštěvníky, aby se chovali ohleduplně a neznečišťovali cestu ani vrchol Studence s rozhlednou. Nachází se totiž v přírodní rezervaci. Děkujeme.
.
VLÁČKEM PO KRAJINĚ - doporučujeme z vlastní zkušenosti:
Tipy na použití vláčků při poznávání nádherné přírody:
.
Hrad Tolštejn - nejlépe zachovaná zřícenina Lužických hor
Tolštejn je dnes zříceninou středověkého hradu v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který se poprvé připomíná roku 1337. Každý rok v květnu se pořádají přímo na hradě i v podhradí Tolštejnské slavnosti, kterými je v regionu zahájena turistická sezóna.
Hrad byl vybudován na ochranu cesty z Čech do Lužice a ve své době byl významným a mocným opevněním. Prvními vlastníky byli Vartenberkové, přibližně až do roku 1402, kdy se hrad stal majetkem pánů z Dubé, kteří tak celé tolštejnské panství začlenili mezi své ohromné državy na severu Čech. V roce 1481 získali panství i s hradem Šlejnicové ze Saska (Jiří Šlejnic v roce 1548 založil dnešní Jiřetín pod Jedlovou). Po roce 1587 se v držení hradu vystřídalo několik majitelů až v období třicetileté války roku 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Zcela vyhořelý hrad už nebyl nikdy obnoven.
V roce 1865 byla zde postavena hradní restaurace ve švýcarském stylu, kterou tu po tři generace vedl rod Münzbergů. Samotnou restauraci se podařilo rekonstruovat a otevřít na podzim roku 2002. Od roku 1996 se díky iniciativě jiřetínské radnice obnovil zájem o záchranu hradní zříceniny s tím, že se již z velké části podařilo zastavit devastaci a dokonce některé hradby přistavět.
Hrad Tolštejn byl vybudován na strmém skalnatém vršku s dvojicí vypreparovaných znělcových sopouchů. Z původního horního hradu, který stával na severním úpatí vrcholových skal, se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva nad bývalou restaurací. K nejstarší části gotického hradu patří zbytky hradeb na západním okraji mezi severní věží a vrcholovými skalami, které byly spojeny zdí a lávkou a sloužily jako pozorovací hláska. Místy jsou ještě patrné stupně schodiště(tzv. jezdecké schody) vedoucí od bývalé restaurace k jihovýchodu. Z vrcholu, přístupného po železném schodišti, je pěkný výhled do okolí na Lužické hory a do údolí na Jiřetín, Horní a Dolní Podluží a Varnsdorf, za nimiž jsou na obzoru vrchy Šluknovské pahorkatiny a Lužice..
.
Zámek Děčín - zámek s monumentální barokní konírnou
Zámek Děčín, ležící nad soutokem Labe a Ploučnice, patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Zámek okouzlí návštěvníky především tehdejší nejznámější rosarií v habsburské monarchii Růžovou zahradou a monumentální barokní konírnou. Opravené jižní křídlo je otevřeno od dubna 2012.
Prohlídková trasa Zámecké interiéry v někdejším reprezentativním křídle vás zavede do soukromého apartmá majitele zámku a společenských místností v prvním patře. V této části se dochovala velká část původního vybavení, například parkety, dveře či dřevěné obložení stěn. K nejzajímavějším prostorům patříModrý sál s dochovanými nástěnnými malbami nebo Věžový kabinet s překrásným výhledem. Součástí prohlídky je také obnovená zámecká kaple sv. Jiří.
Druhá prohlídková trasa Barokní perly zámku zahrnuje architektonicky nejcennější části zámeckého areálu, které navíc vznikly ve stejné době a na náklady stejného stavebníka, hraběte Maxmiliána Thuna. Okruh vás zavede do monumentální barokní konírny, dále do podmanivé Růžové zahrady se sala terrenou a vyhlídkovým glorietem. Odtud se krytou spojovací chodbou projdete až do bývalého zámeckéhokostela Povýšení sv. Kříže, který skrývá celou řadu cenných památek barokního umění.
Zámek Děčín se v roce 2012 účastní projektu Otevřete 13. komnatu. Tajemným průvodcem bude Zikmund z Vartenberka alias Černý rytíř. Těžko bychom v dějinách zámku našli tak lstivého a vypočítavého pána jakým byl Zikmund. V ukrutných dobách husitských válek dokázal obratně převlékat svůj plášť a díky tomu nashromáždil nevídané jmění. Ale kdo s čím zachází, tím také schází. Proto není divu, že Zikmund nakonec špatně skončil. Jak? Dozvíte se během prohlídky s tajemnou postavou, která startuje 5. května 2012.
V průběhu roku se na zámku konají svatební obřady, koncerty, výstavy, literární čtení, ochutnávky vín, festivaly, trhy a další kulturní akce. Zámek je otevřen celoročně.
DALŠÍ TYPY NA VÝLET:
KYJOVSKÉ ÚDOLÍ
Část kaňonu říčky Křinice v křídových kvádrových pískovcích. Táhne se od Kyjova na SZ k turistickému mostu, odtud pokračuje k západu až po most při ústí
Brtnického a Bílého potoka, kde bývala zaniklá osada Zadní Doubice. Přítomnost tří středověkých hrádků (Kyjovský, Brtnický a Vlčí) napovídá, že blízko snad vedly dávné obchodní stezky. Hrad Hohnstein dnes v SRN – kdysi jako majetek Berků z Dubé patřil k Čechám. Údolí je východištěm do mnoha roklí, v kterých se nachází bizarní skalní útvary i lezecké věže
KYJOVSKÝ HRAD 385 m
(název Horní Karlštejn není historický podobně, jako někdy používáme označení Pustý hrádek). Jeho zbytky se nacházejí 1 km od Kyjova na žluté značce nad Křinickým údolím. Písemné záznamy chybějí, předpokládá se vznik v 2. pol. 13. stol., kdy kraj patřil rodu Michaloviců (1283 – 1406), kteří zde rozvíjeli své kolonizační úsilí. Hrad měl snad strážní a ochrannou funkci v blízkosti Lužické stezky (Norimberk, Krušné hory, Labe, Žitava, Budišín). Případně byl záštitou pro průmyslové podnikání i těžbu rudy (sklárna u Doubice). Koncem 14. stol. zanikl hrad a časem i jeho původní název, který není znám. První listinná zmínka z roku 1603 už jméno hradu neuvádí.
MOSTOVÝ DŮL
Krátké údolí (1,5 km) vybíhající z Hřebcového dolu k jihu. Vychází asi 1 km od ústí Červeného potoka do Křinice (u odbočky k Černé bráně) a stoupá dosti příkře k rozcestí Panenská jedle. Vlhký terén býval dříve zpevněn haťovými mosty (odtud jméno).
NA TOKÁNI 400 m
Skupina srubů v alpském slohu 3 km na SV od Jetřichovic, k nimž území náleží. Již dávno zde stávala strážnice a útulek panských myslivců.
V jeskyňce za jednou z chat je letopočet 1563. Pro majitele panství (Kinský) a jeho hosty tu byly postaveny sruby sloužící hlavně při lovech tetřevů. V 19. stol. se staly opěrným bodem rozvíjející se turistiky. Po požáru v roce 1905 (byla zničena velká sbírka zdejších loveckých trofejí), byly postaveny soudobé sruby. Na vrcholu skalního bloku jižně od srubů je vytesaná nádrž.
V létě 1938 byl Na Tokáni hostem knížete Kinského britský lord Runciman. Dnes sruby slouží jako rekreační objekty. V jednom z nich bývá v letní sezóně poskytováno občerstvení.
VLČÍ HORA 581 m
Zalesněná tefritová protáhlá kupa. Na vrcholu jsou roztroušena skaliska čediče, místy se sloupcovitým rozpadem. Sloupy obsahují značné množství magnetovce vychylují středku kompasu. Ve
vzrostlém lese se vyskytují vzácnější rostliny (např. měsíčnice vytrvalá, čemeřice, sněženka). Na táhlém skalním hřbítku na vrcholu stojí cihlová čtyřboká věž rozhledny (výška 12 m, z roku 1889) a chata (z roku 1887). Kdy je rozhledna a chata otevřená se turista dozví ve vývěsné skříňce KČT na náměstí v Krásné Lípě či v provozovnách restaurace v okolí Vlčí Hory nebo na www. mujweb.cz/www/kct_kl.
Z věže je kruhový rozhled.
Na úpatí kopce se nachází studánka „Veronika“.
