Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Proslulý premonstrátský klášter založil v roce 1193 český velmož blahoslavený
Hroznata, aby do něj vzápětí povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Jeho ostatky jsou uloženy v severní kapli.
Na přelomu 17. a 18. století byl klášter skvěle barokně přestavěn
K. Dienzenhoferem. Poslední období rozkvětu zažil klášter na přelomu 19. a 20. století, kdy byla vybudována nová
knihovna a muzeum spolu s parkem. Hospodářsky klášter podlomila pozemková reforma po vzniku Československa a nacistická okupace. V roce 1990 se do kláštera vrátili premonstráti a dochází k postupné obnově.
Klášterní knihovna obsahuje 100 000 svazků a patří k nejstarším a nejvýznamnějším historickým knihovnám v České republice. Jsou zde
vzácné rukopisy,
45 středověkých kodexů, prvotisky,
paleotypy a staré listiny, hlavně teologické, ale i z vědních oborů ve všech světových jazycích.
Ačkoli areál prochází postupnou obnovou, prohlídky se konají v neomezené míře. Na prohlídkové trase si můžete prohlédnout dosud nepřístupné části kláštera: malý a velký muzejní sál, a pracovnu knihovníka. Novinkou je i pohled do knihovny shora - z úrovně druhé galerie. Součástí expozice je nově i kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století. Vystaveny jsou nové obrazy, sochy a další mobiliář.
V klášteře se můžete také ubytovat.
Hotel
kláštera Teplá je ideálním místem pro pořádání duchovních regenerací a duchovních cvičení, ale i odborné semináře, školení, konference či studijní pobyty. V areálu kláštera se nachází historický park s rybníkem a křížovou cestou. V klášterním rybníku se můžete pokusit chytit rybu, kterou vám potom rádi připraví v klášterní kuchyni. Za klášterní zdí začíná devítijamkové golfové hřiště, kde si přijdou na své jak pokročilí hráči, tak i začátečníci. Před hotelem prochází několik značených cyklistických stezek, které jsou rovněž vhodné pro in-line bruslení.
Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary - Mayerův gloriet
Jelení skok je nejstarší vyhlídkovou stavbou v Karlových Varech. Dřevěný altánek na skalním ostrohu nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se stavba někdy také nazývá Mayerův gloriet.
Jelení skok je skalka s kovovou
sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského
sochaře Augusta Kisse. Sochu zde pokoutně nechal nainstalovat baron Lützov, aby
zesměšnil pověst o objevení Vřídla, neboť podle pověsti se tomuto místu říká "Pod jelením skokem". Podle pověsti právě z tohoto místa
skočil jelen, kterého pronásledovala lovecká družina Karla IV.,
dolů do místa, kde tryskala horká voda. Karel IV. usoudil, že tato voda může zahnat mnohé nemoci (sám ji užil při léčbě nemocné nohy). V místě dal založit město, které nazval „Teplé lázně u Lokte“. Dnešní pojmenování města je výrazem úcty ke svému objeviteli.
K vyhlídce Jelení skok vede
nejpohodlnější cesta pomocí lanovky k rozhledně Diana, která vede od
Grandhotelu Pupp. Můžete vystoupit v mezistanici Jelení skok nebo vyjet až nahoru k rozhledně Diana a kousek (asi 500 m) sejít. Půjdete přes sanatorium Myslivna
kolem chaty U Myslivny až k restauraci Jelení skok. Od té sejdete už jen kousek k vyhlídce. Nenechte se zmást stejným jménem tří míst, n
a správném místě jste, až u sochy kamzíka.
Od kamzíka můžete sejít
dolů po schodech a pěšinou se dát doprava zpět ke Grandhotelu Pupp.
Cesta je značena, jsou zde k dispozici také ukazatele a orientační mapy.
Hrad Loket - impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení
Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.
Opevněné město s hradem mnozí nazývali "klíčem ku Království českému". Ve středověku se totiž říkalo, že kdo dobude Loket, dobude celé Česko. Otec vlasti, Karel IV., zařadil Loket po boku Karlštejna mezi sídla, která nesmějí být české koruně nikdy zcizena. Místní hrad však patřil k nejpevnějším místům Evropy a za jeho hradby se nedostali ani velcí válečníci.
Hrad Loket je prodchnut historií, příznivci tajemných příběhů a záhad si tu přijdou na své. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem.
V prvním patře Markrabského domu si naopak můžete prohlédnout pohádkově něžnou výstavu porcelánu z produkce okolních továren, z nichž některé už bohužel neexistují. Stará škrtátka, stojánky na párátka ve tvaru postaviček, porcelánové hlavičky panenek, plastiky ve stylu art deco, dekory ze starých zákresových knih a ovšem i užitkový porcelán. Výraznou část výstavy tvoří také staré lázeňské koflíky.
Objekt rotundy a část křídla Dolní bašty byly nově zrekonstruovány a začleněny do průvodcovského okruhu, jež se tím rozšířil díky využití ochozu mezi markrabstvím a křídlem Dolní bašty. Zrekonstruovaný úsek zahrnuje chodbu, vlastní prostor bašty a přilehlou místnost a rotundu.
Tajemná atmosféra středověkého města s legendami o Pánovi skal a zakletý meteorit, který zde uchovávají od 15. století, sem již v minulosti přitahovaly romantické básníky jako J. W. Goethe
Mariánské Lázně
jsou druhým největším lázeňským městem západočeského lázeňského trojúhelníku.
Výstavní lázeňské domy, více než stovka minerálních pramenů, několik kolonád v čele s litinovou novobarokní kolonádou z konce 19. století, divadlo, Městské muzeum, památníky a pomníky, rozhledna Hamelika, zpívající fontána a solná jeskyně – to všechno jsou Mariánské Lázně.
Město proslulé svými
parky a zahradami si v minulosti kromě velkých umělců zamilovali i
představitelé světové šlechty. Patřil mezi ně i jeden z nejmocnějších mužů někdejšího světa, britský panovník Eduard VII. Mariánské Lázně si stále zachovaly
kouzlo starých časů a
péči na nejvyšší úrovni si zde můžete dopřát dodnes. Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi. Byly založeny počátkem 19. století v údolí, kde vyvěrá mnoho výborných léčivých pramenů - přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí
téměř 100.
Území současných lázní patřilo premonstrátskému
klášteru v Teplé, jehož opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra počátkem 19. století výstavbu prvních lázní. Na základě velkolepého projektu architekta V.Skalníka byly provedeny terénní úpravy a založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20. století již patřily mezi nejvýznamnější evropská střediska. Toto světově proslulé lázeňské středisko je vstupní branou do
chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny
prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší
zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21 a 22 hodin scénickým osvětlením. Nejznámějšími dalšími prameny jsou
Ferdinandův, Lesní a Ambrožův. Vyvěrající plyny a ložiska slatiny se používají na léčení onemocnění močových cest a ledvin, dýchacího a pohybového ústrojí a nervových chorob.
Lázeňské pavilony jsou převážně klasicistního a novorenesančního slohu, většina domů lázeňské čtvrti nese prvky secese. V sousedství kolonády stojí
kostel Nanebevzetí Panny Marie, na západě, za Hlavní třídou pak pravoslavný ruský
kostel sv. Vladimíra a anglikánský kostel.
Kromě klasické lázeňské léčby disponují Mariánské Lázně
širokou nabídkou v oblasti wellness. Jsou zde Lázeňské domy a wellness hotely, které mají vlastní balneo provozy s velkou nabídkou wellness pobytů a balíčků, relaxačních a léčebných procedur. Přítomnost odborného dohledu je samozřejmostí, stejně tak odborná konzultace s lékařem. Ať už se necháte hýčkat při některé z tradičních či moderních lázeňských procedur anebo se vydáte vylepšit svůj handicap na
jediné golfové hřiště ve střední Evropě pyšnící se titulem
Royal Golf Club.
Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních
Centrem lázeňského života byly vždy kolonády. Hlavní kolonáda Mariánksých Lázní je novobarokní stavba z let 1888-1889, která se stala dominantou lázeňské promenády.
Největší dominantou
Mariánských Lázní je
hlavní kolonáda (nebo také
kolonáda Maxima Gorkého) s
unikátní litinovou konstrukcí. Ta byla postavena podle projektů vídeňských architektů Miksche a Niedzielského z rozhodnutí opata
kláštera v Teplé. Vznosná litinová konstrukce byla odlita v železárnách Blansko, stavitelem byl Johann Koenig. Unikátní stavba přežila téměř nedotčena světovými válkami a zdobí místo původní uzavřené lázeňské promenády. Hlavně za II. světové války jí hrozilo rozmontování, aby bylo dostatek materiálu na výrobu zbraní.
Kolonáda se může také pyšnit unikátní výzdobou -
dřevěným kazetovým stropem a
bronzovými reliéfyna stěnách. Autorem nástropních
fresek s motivy „Touha člověka létat“ je ak. malíř J. Vyleťal, který dílo dokončil roku roku 1979. Bronzové reliéfy vytvořil Antonín Kuchař. Název kolonády pochází od jednoho z jejích hostů, ruského spisovatele, dramatika, básníka a revolucionáře
Maxima Gorkého. Od roku 2010 se kolonáda stala národní kulturní památkou.
Před hlavní kolonádou najdete také jednu z nejoblíbenějších atrakcí Mariánských Lázní -
Zpívající fontánu. V těsném sousedství Hlavní kolonády se nachází kolonády
Křížového a Karolinina pramene. Další nádhernou stavbou je kolonáda Ferdinandova pramene, která tvoří dominantu parku v dolní části města.
Zámecký pivovar Chyše
Součástí zámeckého areálu je taktéž panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. V historických interiérech pivovaru vás uvítá stylový restaurant a tradiční pivnice. Přijďte ochutnat speciality pivní kuchyně, ale především – dopřejte si chyšské pivo vařené dle staročeských receptur.
Pivovar v Chyši založil roku 1580 pan
Ferdinand Ronšpergár z Ronšperka. Zbytky původní budovy se dochovaly dodnes, stačí jen dnešní pivovar zezadu obejít. Tradice vaření piva se tu udržela více než tři a půl století, až do roku 1932. Ale v roce 2003 koupili zdevastovaný pivovar ležící vedle zámku manželé Lažanští, začali s rozsáhlou obnovou celého objektu a
roku 2006 zde byla
uvařena první várka novodobého piva.
Chyšské pivo se vaří dle staročeských receptur s použitím
nejkvalitnějších českých a moravských sladů, žateckého chmele a přírodní jiskrné vody z
Doupovských hor. Pivo je přírodního charakteru
bez chemických přídavků, filtrace a pasterizace. Všechny druhy piva si zde můžete nakoupit jak točené, tak také lahvové.
Lahvové pivo je možné zakoupit i v
exluzivním dárkovém balení. Při různých příležitostech se v chyšském pivovaru vyrábí i
různá speciální piva.
A jaká piva zde můžete ochutnat?
- Prokop 11° světlý - světlé pivo plzeňského typu s průměrným obsahem alkoholu 4,0% obj. Toto pivo vás překvapí svou příjemnou nahořklou chutí a jemným chmelovým aroma.
- Prokop 12° jantar - pivo medové barvy s průměrným obsahem alkoholu 4,2% obj., je vařeno ze čtyř druhů speciálních sladů, které tomuto ležáku dodávají nezaměnitelnou chuť i aroma.
- Prokop 12° tmavé - pivo temně černé barvy s průměrným obsahem alkoholu 4,2% obj. Osobitou chuť tmavého ležáku dodává pražený slad a aromatický žatecký chmel.
Chyše jsou nevelkou spádovou obcí v západních Čechách. Leží nedaleko od vrchu Vladař uprostřed hlubokých lesů, břidlicových skal a prosluněných luk, jimiž od
Žlutic až k
Rabštejnu protéká
řeka Střela. Skutečnou
dominantou obce je ale zámek Chyše, který „vyrůstá“ vedle vesnických domů jako přízrak z pohádky anebo historického filmu.
Dlouhá stoka ve Slavkovském lese
je významná technická památka, protínající velkou část Slavkovského lesa. Rozsáhlé vodního dílo, budované v souvislosti s rozvíjející se důlní činností, nemělo v Evropě 16. století obdoby.
Hlavními důvody pro zhotovení rozsáhlého vodního díla byla rozvíjející se důlní činnost, která spotřebovávala stále více vody pro pohon strojů a také dřeva, jehož zásoby kolem dolů byly téměř vyčerpány. Bylo proto třeba
dopravit vodu a dřevo do báňských provozů v okolí
Horního Slavkova a
Krásna, ze vzdálených kynžvartských lesů. Jan Pluh, bohatý feudální pán na Bečově a Slavkově hledal způsob, jak zásobování hornických měst zajistit. Obrátil se na jistého přistěhovalce Rössmeissela s tím, aby vyzkoušel, zda by bylo možné zásobovat města vodou z Kladského rybníka. Po měsících vyměřování navrhl Rössmeissl trasu (kopírující již starší vodní dílo), po které by mohla být
vedena voda z rašelinišť až do Slavkovského potoka. Plných šest let se budoval vodní kanál‚ až byl roku 1536 dokončen.
Délka kanálu činí 24,2 km a šíře dosahuje dvou i více metrů. Postupem času na stoce přibylo 13 stavidel a 35 mostů. Místo rozemílání rudy v moždířích nebo v ručních mlýnech se rozběhly
rudné mlýny a pucherny na vodní pohon, takže lidská energie byla znásobena vodní energií a hornictví se mohlo rozvíjet v širším měřítku. Nejen horníci využívaly nové stoky – od roku
1547 se začalo plavit dřevo. Dlouhá stoka sice zaváděla do slavkovského údolí mnohem více vody, ale nadále s ní bylo nutné šetřit. Za tím účelem byly vydány směrnice stanovující podmínky pro
rozvod vody řízený hlavním stavidlem nad Krásnem v Dílcích. U stavidla stál domek vrchního dozorce, jehož povinností bylo podle nařízeného schématu střídavě vpouštět vodu buď do Krásna a Horního Slavkova na rudné mlýny a vodní kola čerpadel nebo do hutí v Seifertsgrünu. Po třicetileté válce těžba cínu na Slavkovsku postupně upadala. Období meziválečné, ale hlavně poválečné bylo pro Dlouhou stoku takřka smrtelné. Koryto bylo nejprve zúženo částečným zásypem a když v oblasti začaly těžit
Jáchymovské doly, došlo k narušení a částečnému zničení drobných vodních děl. Na devastaci díla se podílely také Státní statky, které koryto překládaly k napájení dobytka a na některých místech ho dokonce zaoraly.
Dnes však díky úsilí místních občanů, rodáků a Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les, je
celá trasa funkční a průtočná. V září 2003 zapsalo ministerstvo kultury Dlouhou stoku do seznamu kulturních památek.Procházku po několika úsecích této jedinečné technické památky můžete začít na Kladské nedaleko
Mariánských Lázní. Kolem rybníka tu vede přibližně kilometr dlouhá naučná stezka a jedna z informačních tabulí vám stručně připomene
historii a některé
technické parametry Dlouhé stoky. Ta vytéká z
Kladského rybníka pár kroků odtud a rašelinou charakteristicky červenohnědě zbarvenou vodu dovede krásnou krajinou až do Horního Slavkova.
Navštivte historické památky Slavkovského lesa
Výlet vás zavede do samotného srdce Slavkovského lesa, kde v Bečově nad Teplou navštívíte majestátní hrad se zámkem, podíváte se do Muzea motocyklů a vystoupáte na Slavkovský les z výšin rozhledny na Krásenském vrchu a v závěru navštívíte muzea v Krásně a v Horním Slavkově.
Bečov nad Teplou je starobylé město ležící v údolí řeky Teplé a jeho dominantou je hrad s přilehlým renesančním Pluhovským palácem na velikém skalnatém ostrohu. Pod hradem se nachází barokní zámek s růžovobílou fasádou, který je s městem spojený kamenným mostem.V roce 1985 byl na hradě nalezen
románský relikviář sv. Maura, který patří k nejcennějším v Evropě. Po návštěvě
hradu a zámku v Bečově nad Teplou vypínajícího se na skalisku a po prohlídce exponátů
Muzea motocyklů se vydejte na prohlídku historického centra. Pak vystoupejte k nedalekému Šibeničnímu vrchu. Cestou si můžete pročíst informační tabule o hrdelním soudu, vězení, rozsudcích, šibenici a katech a se smíšenými pocity si poté prohlédnete Bečov ze svahů nad městem. Na samotném vrchu pak objevíte zachovalé základové zdivo
šibenice z kamene.
Poté se vraťte zpět do Bečova na parkoviště pod skálou a jeďte po silnici č. 208 do Krásna. Před hřbitovem nad Krásnem zastavte na malém parkovišti v zatáčce a vydejte se pěšky polní cestou přes Dlouhou stoku do svahů k
rozhledně na Krásenském vrchu. Na rozhledně se vám naskytnou panoramatické pohledy na Slavkovský les a vzdálené Krušné hory. Krásno je mimojiné spojené s těžbou cínu. Z památek se dochoval kostel sv. Kateřiny se zvonicí a radnice. V bývalém dole Vilém (dříve Ďuriš) je zřízeno
Hornické muzeum s
unikátním parním strojem těžní věže.
Po prohlídce muzea vás čeká přesun po silnici č. 209 do nedalekého hornického Horního Slavkova. Městu dominuje gotický kostel sv. Jiří na návrší. Historické jádro města bylo v minulém století citelně narušeno, dnes jsou zbylé památky chráněny městskou památkovou zónou. V jednom z měšťanských domů, vedle architektonicky nejcennějšího objektu v Horním Slavkově - tzv. Pluhova domu, se nachází
Městské muzeums expozicemi hornictví, cínařství a porcelánu a také expozicemi o devastaci města a o kostelu sv. Anny.
Komorní Hůrka
Nejmladší sopka na našem území - Komorní hůrka u Františkových Lázní, byla aktivní ještě před 500tisíci lety, tedy na počátku čtvrtohor. Pozůstatkem vulkanismu jsou četné prameny minerálních vod a výrony oxidu uhličitého. Západočeská oblast je díky tomu známá nejen svými četnými lázněmi, ale i dalšími neobvyklými přírodními úkazy, např. jedinečnou přírodní rezervací SOOS v chebské pánvi s tzv. bahenními sopkami. Výzkum sopky je spojený s J.W.Goethem, který se zde v letech 1822-23 zúčastnil bádání. Proto se nachází na čedičové skále bronzový reliéf s podobiznou Goetha od chebského sochaře.
SOOS
SOOS je přírodní rezervace ležící 6 km severovýchodně od Františkových Lázní. Jedná se o rozlehlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách - bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Je to "měsíční" krajina rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin.
Zámek Kynžvart
Zámek Kynžvart je ojedinělou ukázkou venkovské reprezentativní rezidence ve stylu vídeňského klasicismu a empíru, citlivě vsazené do rozsáhlého přírodně krajinářského parku. Pro kancléře Klementa Václava Lothara knížete von Metternicha byl starší barokní objekt z konce 17. století přestavěn v letech 1820 -1833 (vídeňský architekt Pietro Nobile). Kníže Metternich (1773-1859) byl rakouský státní kancléř a přední postava evropské politické scény první poloviny 19. století. Za jeho života bylo na Kynžvart soustředěno velké množství uměleckých předmětů, sbírky mincí, medailí, porcelánu a zbraní a proslulá kancléřova knihovna s unikátními rukopisy a prvotisky.
